úvodní fotografie je stará pohlednice, další fotografie jsou z mého rodinného archivu

Střípky z mého dětství

18. 2. 2019

Můj příběh

Autor: Vladislava Dejmková

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

František Matoušek 20.2.2019 15:51

Ano, jak píšete. Krásné, bezstarostné dětství. Jak rád bych to své vrátil. Krásné střípky z toho Vašeho.

Soňa Prachfeldová 20.2.2019 08:52

Moc hezké vzpomínání na dětství. Též si velmi často vybavuji mé rané dětství, ohřev vody na kamenech ,přelévání do plechové vany a pak šup pod duchnu v nevytopené místnosti. Říká se když si vybavujeme jasně vzpomínky že prý stárneme možná to tak je , možná je to opravdu srovnávání s nynější dobou a vzpomínky na milé lidi kteří už s námi nejsou. V Jilemnici jsem byla Před pár lety krásný zámek zvědavá ulička moc se mi tam líbilo .Vyvolala jste mi hezké vzpomínání díky.

Marie Ženatová 20.2.2019 08:31

Díky moc za hezké vzpomínky...

Danka Rotyková 19.2.2019 19:13

Máte štěstí, že můžete tak krásně vzpomínat na své dětství. I to je dar, který nedostane každý.

Marie Seitlová 19.2.2019 14:02

Krásné vzpomínání na dětství.

Alena Tollarová 18.2.2019 20:02

Krásný svět bezstarostného dětství. Děkuji za vzpomínky.

Jana Šenbergerová 18.2.2019 19:51

Ve srovnání s vámi si pamatuji ze svého dětství jen nesouvislé střípky. Asi bych se měla nad svým dětstvím také zamyslet, aby neupadlo zcela v zapomenutí. Hezky se to četlo.

Eva Mužíková 18.2.2019 19:38

Vladislavo, Vaše vyprávění mne moc zaujalo, četla jsem jedním dechem. Ráda si počkám na další příběhy.

Zuzana Pivcová 18.2.2019 19:11

Moc hezké, tím spíš, že jsem se narodila v Jilemnici, i když jsem až do 13 a půl roku žila v Lomnici nad Popelkou. Mnohé vzpomínky mám takřka totožné.

Jitka Hašková 18.2.2019 19:05

Krásné povídání o dětství. Zaujalo mě tak, že jsem to dočetla do konce, což se mi nestává často. Děkuji.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha