Stále se ptám?

Co mne ještě čeká? A jak mohu svůj život ovlivnit?

Moc hezké, - Díky za každé nové ráno - a čekat, že se nám zrovna dnes něco příjemného stane. I tu melancholii potřebujeme, abychom si uvědomili, že přeze všechno trápení, je na tom světě hezky.

Já jsem si ještě tuhle otázku nepoložila. Ale přání mám určitě, jako mnoho z nás - žít "v pohodě", být ještě někomu potřebná a úměrně tomu i zdravá.

Dnes už se neptám, jen žiji, žiji, žiji, dokud to jde. Tak ať nás to ještě dlouho baví a slouží nám všechny smysly a také trochu zdraví.

Krásné veršování, a nejen že bych chtěla ještě něco od života, např. zdraví, cestovat po naší krásné vlasti, ale ráda bych také ještě byla užitečná a něco ze sebe také pro ostatní vydala.

Moc hezké verše a otázku si určitě klade každý z nás. Já si vždy říkám, kéž by mi to ještě dlouho chodilo a myslelo. Líbí se mi úvodní fotka.

Myslím, že čím je člověk starší, tím lépe dokáže oddělit věci podstatné od těch tzv. "plev". Podstatnými nemám na mysli nějaké převratné plány a zážitky. Ale každodenní krásy života, který ještě máme. Takže vlastně nestavím otázku Co ještě chci od života, nýbrž, Čím ještě můžu k svému životu přispět. Díky za hezké verše.

Krásné verše.