Povídka o roztržitém dědovi a policajtech

To mu bylo chudákovi pěkně horko :-)

Někdy chce člověk odstranit malou chybku, ale nedaří se, následky rostou, ba přímo bobtnají. Děda mi rozesmál, pěkně jste to napsala.

Někdy si umíme pěkně zavařit. Já tak hledala oblíbenou škrabku na brambory. Že není, jsem zjistila až příští den. Když nebyla k nalezení, napadlo mě, že jsem ji nechala ve slupkách, které jsem večer vynesla se smetím do popelnice. Neváhala jsem a s ulehčením zjistila, že je smetí na svém místě, ale protože mrzlo až praštělo, nedalo se rozhrábnout. Docela by mě zajímalo, co si o mém pozadí vystrčeném z popelnice mysleli ti, co mě tam viděli. Protože mi na ní moc záleželo, nakonec jsem ji vyprostila.

Jo jo, Hani :-) Chápu - ale stejně se mi ta povídka líbí :-)

Nemohu se tomu tolik smát, jak by si to zasluhovalo. Libuška Křapová by to pochopila. Když u Krimských vodopádů jsem měla telefonát, že dcera vyhodila klífe do kontejnéru. ....Hrabali se tam všichni, dceta, vnuk a můj kamarád marně. Nechala je v Kebabu na pultu.

Úsměvné a dalo by se říci,že i poučné

Pobavila jsem se.

Vtipný článek.

Věřím, že policajti se do takové akce vrhli. Ne nadarmo se o nich vypráví tolik anekdot! Pradědečka bych omluvila. :-D Díky za pobavení.

Hezké, pro nás nezaujaté čtenáře, ale trochu se obávám, že nás postupně čeká něco podobného. Děda se z toho hezky vylhal. :-)