FOTO: autorka

Záhada hřbitovní - zjevení ducha

3. 3. 2019

Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Hošková 5.3.2019 21:56

Tak teď jste mne trumfl, pane Karle, já to zvětšovala x-krát a pořád vidím postavu jen jednu ! A paní Jano - jelikož mám už téměř hotový náš rodokmen, vím, že předčasně zesnulých dětí i matek bylo nepočítaně a určitě ne jen v našem v našem rodu...

Karel Boháček 5.3.2019 14:49

Při zvětšení tu vidím tři postavy - zajímavé...

Jana Kollinová 5.3.2019 12:19

Také vidím na fotografii béžový objekt a pokud se pozorně zadívám vidím hlavu zlatého kudrnatého dítěte v košilce držícího se kolem krku jiné bytosti schované za pomníkem. Všimněte si výrazných očí, nosu a úst. Máte v rodinné historii předčasně zesnulé dítě nebo matku, která musela dítě předčasně opustit? Vysvětlení hledejte tímto směrem.

Jana Hošková 5.3.2019 11:46

No, duchové na fotkách jsou někdy autory vytvořeni i uměle, co si budeme povídat. Ale mně vrtá hlavou ještě jedna věc: četla, či slyšela jsem, že tak jako existují dnes záznamy fotografické, tak prý mohou existovat i záznamy zvukové...a sice z míst, kde se kdysi něco stalo. A tak si říkám - proč ne, ještě toho spoustu nevíme. Fotografie byla v podstatě taky objevena teprve nedávno, nejdřív tu byla camera obscura...letíme dopředu ohromným tempem, co se týká objevů. Ale upřímně řečeno, o "zvukové záznamy míst" bych teda zrovna nestála !

Alena Vávrová 5.3.2019 11:18

Viděla jsem podobné jevy na fotkách z jiného tajuplného, či strašidelného místa místa...k tomu i vyprávění o zažitém strachu a úprku pryč...

Soňa Prachfeldová 4.3.2019 13:02

Máme rádi tajemno, ducha jsem ještě neviděla, ale to neznamená, že není. Také vidím tu béžovou postavu.

Zdenka Jírová 4.3.2019 01:09

Těžko vysvětlit.

Eliška Murasová 3.3.2019 21:48

Vidím též....

Věra Ježková 3.3.2019 20:59

Vidím béžovou postavu. Vysvětlení samozřejmě nemám.

Zuzana Pivcová 3.3.2019 20:53

Myslím, že duchy vnímat nebo někdy i vidět lze, ale vyfotit je asi ne. Je pravda, že za stromem je viditelná postava, vypadá jako žena v šatech. Takovouto zkušenost nemám, se setkáním ano.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha