FOTO: autorka

Pranostiky pro celý rok V

1. 3. 2019

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.2 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 1.3.2019 14:35

Děkuji. Naďo, chodím na ně do té knížky, kterou cituji dole. Snažím se vybírat méně známé a se starou češtinou.

Naděžda Špásová 1.3.2019 13:27

Já to znám trochu jinak - březen, za kamna vlezem, duben , ještě tam budem. Věrko, kam na to chodíš? Je to bezva. :-)

Olga Štolbová 1.3.2019 13:17

Prima, některé jsou známé odjakživa. Díky... ♥

Alena Vávrová 1.3.2019 12:13

Pěkné!

Jitka Hašková 1.3.2019 10:39

Díky za zajímavé pranostiky.

Hana Nováková 1.3.2019 09:48

Věro, zase jsem si početla, děkuji

Zuzana Pivcová 1.3.2019 09:47

A máme tu další náznak blížícího se jara. Díky, Věrko, nějak mě většina těchto pranostik minula. Je zajímavé zkoumat, jak dalece vycházejí, když už mám nějaké zkušenosti.

Dana Puchalská 1.3.2019 09:34

Paráda. Koukám co krásných pranostik nadi předci měli. Díky Věro, budu si je pamatovat. A obzvláště ta poslední. Netušila jsem že byl nějaký sv. Kirin. :-) :-) :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová