Foto hrobu na břevnovském hřbitově: autorka

Karel Kryl byl zpěvákem mé generace

3. 3. 2019

Dnes uplynulo právě čtvrt století ode dne, kdy zemřel známý písničkář a básník Karel Kryl. I když byl o pár let starší, byl svou tvorbou v mládí mluvčím mé generace.

Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jiří Libánský 3.3.2019 20:12

Na písničky Karla Kryla nezapomenu. Kdykoliv jsme zpívalu u táboráku, vždycky na ně došlo.

Eva Mužíková 3.3.2019 19:44

Zuzko díky za vzpomínku.

Naděžda Špásová 3.3.2019 18:23

Karel Kryl se mi líbil před revolucí, po revoluci už to nebyl on. Jeho písničky jsem slyšela zpívat mladé zpěváky a moc se mi to líbilo. Hezká vzpomínka.

Libor Farský 3.3.2019 17:07

"Kdo z nás by to dovedl takhle nádherně vyjádřit?" No přece naše Zuzka z i60, o tom vůbec nepochybuji!

Jarmila Nedvídková 3.3.2019 15:35

Karel Kryl...byl to Don Quijote de la Mancha naší doby. Nejen našeho mládí ale i té, po revoluci. Při jeho Bratříčku...jsme u rozhlasu brečeli jak želvy. Sotva vyšla, tak jsme si s manželem koupili desku Bratříčku zavírej vrátka. Ještě ji máme doma, a není jediná deska od něho, protože jsme měli, a stále máme rádi jeho jeho písně, v kterých je tolik.....že při poslechu se svírá nitro emocemi. Děkuji Zuzanko za jeho vzpomínku.

Dagmar Bartušková 3.3.2019 15:10

..opr. V.H....

Dagmar Bartušková 3.3.2019 15:09

K. K. a jeho super písničky v té době neměly chybu. Po revoluci měl raději Slovensko, byl zklamán V.V., který mu prý řekl: Karle - ty a na Hrad? Ty si vezmi kytaru a hraj...

Jitka Hašková 3.3.2019 14:15

Karla Kryla si velmi vážím. Seznámila jsem se s jeho písničkami až po návratu z Londýna v lednu 1970, když mě jeho desky půjčili kolegové v práci.

Eliška Murasová 3.3.2019 13:39

V Ostravě, v divadle malých forem Waterloo, jsem ho viděla poprvé. Na jeviště přišel malý drobný kluk, celý v černém, sedl si na okraj jeviště a začal zpívat... bylo to neuvěřitelné, byl tak opravdový, nedalo se na něj už nikdy zapomenout. Mám doma desku "Bratříčku, zavírej vrátka"., tenkrát jsme ji půjčovali jen těm, kterým jsme naprosto důvěřovali. Zuzano, děkuju za vzpomínku!

Marie Seitlová 3.3.2019 13:16

Díky za pěkný článek o K.K. Na něj se nedá zapomenout, jeho písničky jsou nadčasové.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek