Sebevědomí. Kdy ho máme nejvíce?

To je pěkný článek. Aniž bych se podívala na úplný závěr, chtěla jsem napsat, že je v tom velký rozdíl. Sebevědomí jako sebedůvěra, vnímání sebe sama jako člověka, který má dar jistých schopností a dokáže ho pěkně zúročit, aniž by fňukal, na nic si netroufl a podceňoval se. Naproti tomu sebevědomí coby poněkud velikášská potřeba vyniknout nad ostatními, a hlavně s okázalým vědomím, kam se na mě ti ostatní hrabou.

Jsem v souladu s psychology z Bernu. Dopracovala jsem se k němu během života. Celé dětství mi rodiče sdělovali, jak jsem neschopná. Ve dvaceti jsem tedy neměla sebevědomí téměř žádné. Nijak ho neovlivnilo ani to, že jsem byla bez problémů přijata na VŠ. Sebevědomí člověka také nemusí nutně souviset s jeho znalostmi a schopnostmi; někdy může být vysoké sebevědomí nedostatkem sebereflexe.