Moje energie: Můj vnitřní svět

Pane Benjamine Z., děkuji za zmínku o Vaší mamince. Stejně obětavá, milující a spolehlivá byla moje maminka i když své všeobjímající city nedávala najevo. Byla velmi přísná a důsledná a city skrývala. Byla autoritou a s tatínkem jsem ji absolutně respektovali.

Je to umění a zároveň potřeba a dar-"umět" být i se sebou sama. Moc dobře tomu rozumím. Patří to k přirozeným lidským potřebám a skutečně na tom není nic divného. Znám to ze svého okolí. Moje introvertní maminka byla hluboce milujícím člověkem, naprosto věrným a každý se na mí mohl spolehnout. Introverti jsou vnímaví , citliví a nikdy ne povrchní.

Už kdysi jsem tu napsala, že žiju víc myšlenkami než událostmi. A to platí s postupujícím věkem čím dál víc. Takže si myslím, že Vaše vyznání vnímám velmi dobře a vůbec mě neruší, naopak, děkuji.

Jano, poznala jsem dávno, že jsi jiná a o to zajímavější. Vnitřní svět samotářů není o nic chudší, nežli svět lidí společenských. Je dobře, že jsi s námi na íčku.

Opr. zde

Děkuji za pozitivní komentáře. Je těžké pro seniorku na prahu 75 let obnažovat ve virtuálním světě svoji 13. komnatu, ale je třeba najít odvahu a vědět kde se prezentovat a nebýt směšnou nebo politováníhodnou. Je na každém kde si najde správné prostředí a já se domnívám, že jsem de správně.

Samota někoho vybíjí, někoho dokonce ubíjí a někoho zase nabíjí. Každý jsme jiný a tak je to dobře. Moje toulky jsou většinou také o samotě. Není to moje volba, je to holý fakt. Postupně jsem se naučila brát to jako plus ... člověk si pěkně srovná myšlenky, že. Rozumím tomu.

Jano , Váš přístup k dobíjení energie je mi velmi blízký. Jsem často mezi lidmi, zároveň jsem velmi ráda sama se sebou, ať v přírodě ,či doma ,či na zahradě.

I takto se dá energie čerpat, každý jsme jiný, ale určitě proto nejsme divní. Hezké vyznání Jani.

Každý jsme jiný a je to dobře. Byla by to na světě pěkná nuda, kdyby byli všichni stejní.