A jsem tady s dalším splněným snem. Tentokrát jsem se proletěla ultra lehkým letadlem a vyzkoušela si i jeho řízení.
Mohla jsem si vybrat, kam se poletíme podívat, a tak jsem si vybrala Beskydy. Ty jsem z nadhledu nikdy neviděla a byla to nádhera. Svého rozhodnutí jsem nelitovala. Přiznám se, že jsem se hlavně dívala, kde letíme a na přírodu. Z výšky jsem viděla Štramberk, Kopřivnici, Praděd… Zalesněné a zasněžené stráně byly zajímavé. Holé stromy jemně zasněžené na stráních, z výšky vypadaly jako břidlicové skály. Občas mi sklouzly oči na palubní panel, sledovala vše, co jsem mohla, a hlavně jsem si udělala nějaké snímky na památku.
Ovšem, můj zájem byl mít možnost si držet knipl, a řídit. Podařilo se mi to a byla jsem šťastná. Úžasné. Ovšem v tu chvíli, jako nováček, jsem absolutně neměla moc času sledovat krajinu. Pro začátek jsem řídila pouze při letu rovně a nepatrné zatáčky. Ale i tak jsem byla spokojená, a proto jsem se rozhodla, že si to ještě do budoucna zopakuji. Ovšem nikoli 30 minut. Po tomto prvním „zkušebním“ letu, kdy po domluvě, abych mohla fotit, si ten další dám na celou hodinu a rozhodně si více budu chtít užít řízení.
Přikládám pár fotografií, abyste mohli tento zážitek prožít se mnou. Něco bylo foceno přes sklo kabiny, něco přes malé okénko asi 7x12 cm. Věřím, že snímky se budou líbit i vám. A já opět mám na co vzpomínat. Tak vzhůru se mnou do výšin.
A na závěr, mým snům ještě není konec!
