Foto: autorka

Staré stromy

9. 4. 2019

Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(4.9 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 9.4.2019 14:53

Stačilo by to jenom jednou, ale skočilo to dvakrát.

Hana Šimková 9.4.2019 14:52

Jen ten, kdo mu naslouchá jeho moudra slyší.

Hana Šimková 9.4.2019 14:52

Jen ten, kdo mu naslouchá jeho moudra slyší.

Věra Ježková 9.4.2019 14:20

Hezké. Jen mám problém s tím, že stromy jsou moudré. To je na mě příliš velká personifikace.

Jana Kollinová 9.4.2019 13:44

Líbí se mi, že Hanka věnovala článek stromům, které možná již nikoho nezajímají, ale mají svoji minulost jako my. Nad závěrem, že stromy umírají ve stoje jsem strnula a vybavila se mi věta o koních, kteří umírají ve stoje. Flóra i fauna mají mnoho společného.

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová