ilustrační foto: pixabay.com

Překvapení korejské delegace

14. 4. 2019

Můj příběh

Autor: František MENDLÍK

Hodnocení:

(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

František MENDLÍK 19.4.2019 08:35

Zuzanko ne jeden poslední článek, ale devět po sobě jdoucích povídek!

Zuzana Pivcová 19.4.2019 08:12

To je, Františku, známkou, že si článek převzal, i když třeba ne nadlouho, pro své čtenáře Seznam.cz.

František MENDLÍK 19.4.2019 07:45

Stala se divná věc. Najednou se čtivost mých příspěvků vyhoupla na tisíce. Čtyři tisíce je norma. Budu musit vyhledat jistého pana Pátka a poděkovat mu za reklamu.

Lidmila Nejedlá 17.4.2019 00:55

Františku, je dobré poznat i jiná zaměstnání, mimo produktivní život. O hotelovém alarmu také někdy napíši.

Zdenka Jírová 16.4.2019 23:21

Je to takový černý humor, kam jsme ve vlastní zemi došli. Nic si z toho nedělejte, já si vždy při podobných situacích říkám něco o "božích mlýnech" , i když na pánaboha nevěřím.

Eva Mužíková 14.4.2019 22:09

Františku, ráda jsem si přečetla.

František MENDLÍK 14.4.2019 21:11

Zuzanko já mám takovou divnou kliku. I při těžkých průšvizích to dobře dopadlo. Nikdy jsem neměl obavu co potom. Jsem až chorobný kliďas. A divím se, že mám jako ateista Anděla strážného na úrovni. Možná omylem. Nebo je to nějaký Anděl disident.

Zuzana Pivcová 14.4.2019 19:56

Teď už jste to vylíčil jako vždy s humorem, ale dovedu si představit, že tehdy Vám moc do smíchu nebylo. Oceňuji ten odstavec s "Pantátou Bezouškem". Osobně je mi to hodně blízké.

Dana Puchalská 14.4.2019 17:13

Mluvíš mi z duše Františku. :-) :-) :-) Hodně let jsem pracovala v hotelnictví od 3* do více *. Dokonce jeden z nich měl 6*. Ale pojal jsi to pěkně protože kdo nezažil - neuvěří. Piš dál. Děkuju.

Zorka Horká 14.4.2019 13:06

To jsou teda zážitky....Františku, když to pročítám, vážím si svého klidu. Ale ty jsi dobrodruh, ustojíš kde co a ještě to takhle skvěle popíšeš a pobavíš. Hodně štěstí a s chutí ke dnům příštím :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha