FOTO: autorka

Skauti slavili 100 let

8. 5. 2019

Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 10.5.2019 20:27

Maruško, miloučký článek

Marie Ženatová 9.5.2019 07:08

Zuzanko máš pravdu v tom, že takových dětí je asi dost malé procento. Protože 600 dětí z celého okresu Blansko na setkání není skutečně moc, ale veliké díky alespoň za ně...

Anna Čípová 8.5.2019 21:03

Maruško, děkuji za článek. Můj bratr byl skautem a vzpomínám, jak plnil bobříky.

Zuzana Pivcová 8.5.2019 19:45

Moc hezky se mi to četlo, ale zároveň mi bylo dost smutno. Protože takovýchto dětí je asi dost malé procento. Tady v Praze jsou víc ty cigaretové a mobilové. Možná je to ale jen v těch zónách, kde se pohybuji. Díky za článek.

Dana Puchalská 8.5.2019 16:12

Moc hezký článek. Mně jakožto skautů ve výslužbě moc a moc potěšil. Děkuju.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha