ilustrační foto: pixabay.com

Žižkovské vetešnictví

20. 5. 2019

Můj příběh

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 21.5.2019 20:45

Mně se líbily "Bleší trhy".

Marie Doušová 21.5.2019 09:15

Neuvěřitelná povídka..... vše je možné....

Dana Puchalská 20.5.2019 12:47

Budu se zase opakovat, ale budiž.. paráda. A děkuju.

Zuzana Pivcová 20.5.2019 11:41

Musím se vždy usmívat, jaký jste měl postřeh a jakou máte paměť. Ale jak jste třeba zjistil, že matka byla domluvena s dítětem? Pochlubila se Vám v té frontě?

Hana Šimková 20.5.2019 11:27

Skočilo to dvakrát a tak to bude asi pravda.

Hana Šimková 20.5.2019 11:26

Vy jste opravdu neuchopitelný a plný historek.

Hana Šimková 20.5.2019 11:26

Vy jste opravdu neuchopitelný a plný historek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha