Foto autorka

Fotoreportáž: Já a Mičurin

21. 5. 2019

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Helena Votíková 21.5.2019 17:25

Naďo - Mičurinko moc pěkné. Řeka, zahrádka, les. Luční kytky. Prostě nádhera.

Věra Ježková 21.5.2019 16:26

Naďo, to je krása. Díky, že jsi nás nechala nahlédnout do svého (vašeho) světa. Zahradnickou duši nemám. :-)

Eva Mužíková 21.5.2019 13:56

Ta řeka dole, to je nádhera a ty sedmikrásky a vůbec všechno.... tleskám.

Eva Mužíková 21.5.2019 13:51

Nadi, tam musí být opravdu krásně. Mám moc ráda takovéto z části divoké zahrady. Pro mne je práce na zahradě odpočinek, když se pak ohlédnu za výsledkem své práce, jsem šťastná, že mi to " ještě jde ".. No a pejskové neodmyslitelný doplněk..

Hana Rypáčková 21.5.2019 12:19

Dnes jsem zase unavená z latifundií, jse na to sama a letos jsem ještě neodpočívala..Trávu sekám, klíšťata se tam schovávají.. A to bolavé rameno naříká..No, máte co dělat, ale asi je vás na to víc..

Zuzana Pivcová 21.5.2019 11:48

Nádherná zahrada, ale představuje to také velkou práci, jakou si ani neumím představit. Já bych z toho měla záhy džungli. Díky, Naďo!

Dana Puchalská 21.5.2019 11:36

Moc krásné. Je to oáza pohody když je vše hotové, viď? Ovšem pejsci jsou tam šťastní pokaždé, nemám pravdu?

Jitka Hašková 21.5.2019 11:24

Je to hezké,ale jsem ráda, že nic takového nemám. Potřebuji chodit,tak ráda chodím za krásou.

Daniela Řeřichová 21.5.2019 11:23

Moc pěkné!

Jana Hošková 21.5.2019 11:13

Hezké, Naďo ! Ale při pohledu na tolik záhonků mě začly bolet ruce :-)) Taky jsem "mičurinka", vždycky si toho spoustu nasázím a pak se honím a nestíhám...

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha