Foto: autorka

Barokní Olomouc 2

7. 6. 2019

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Čípová 9.6.2019 11:07

Elenko, to musela být nádhera. Do kostelů chodím ráda pro zklidnění , vždy vzpomínám na své blízké. vzpomínky na své blízké

Marie Novotná 8.6.2019 18:27

Nádhera.Přitahují mne tyto stavby a jejich krásy.S každým vstupem do jakéhokoli chrámu vzpomínám na maminku.Už jako vdova začala chodit zpívat na kúr.........Díky za Tvůj článek a fota.

Marie Seitlová 8.6.2019 18:13

Elen, dík za článek i fotky. Olomouc je má srdeční záležitost. Ale měla jsi štěstí, že byl otevřený, bývá jen při bohoslužbách.

Lenka Hudečková 8.6.2019 12:19

Zajímavý článek Elí :-)

Soňa Prachfeldová 8.6.2019 07:39

Nádhera

Zdenka Jírová 8.6.2019 01:11

Nejkrásnější jso barhanní skladby hrané v kostele. Chodívám ráda na kostelní koncert a jsem vždy unesena jejich krásou. Bach se snad jinak ani hrát nedá.

Elena Valeriánová 8.6.2019 00:03

Kostel zvenku jsem prostě nedokázala nafotit líp, není tam na poodstoupení žádný prostor. Tak to, že je zešikma, berte prosím, jako že jde o umělecký záměr :-) Zuzko, počkáme až bude mít Alena T. správný věk a dáme si rande právě v Olomouci. To slibuji.

Alena Tollarová 7.6.2019 21:43

Ačkoliv nejsem věřící, kostely také ráda navštěvuji. Pokud to jde, chvíli se posadím a vstřebávám uklidňující atmosféru. Je příznačné, že po tomto zážitku jsi nemohla slyšet žádné špatné zprávy, zkrátka uvodil a snad i umocnil to další, co přišlo.

Zuzana Pivcová 7.6.2019 18:40

Olomouc se mi při mé někdejší exkurzi s kolegy z archivu moc líbila. Nedávno jsem se dověděla, že celý zbylý správní archiv se přestěhuje do areálu v Bystrovanech. A já už se do Ol. asi nikdy nepodívám. Díky, Eli, je báječné, že Ti tam tak dobře všechno vyšlo.

Naděžda Špásová 7.6.2019 17:06

Parádní kostel ***********

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová