Bramborové placky malé babičky

Děkuji za vaše laskavé vzkazy, je to dojemné.

Nádherný vzpomínkový článeček a nezapomenutelná také maličká naše babička... taky si toho moc pamatuji ... chodila nás pohlídat postupně celkem 4 a asi denně. Pak si vzala oběd pro nevidomého staříčka a vracela se do vedlejší dědiny... Osaměle u nás ještě žil 10 let, do 87... Jsi moc dobrá spisovatelka! OPR. *****

Krásně napsané vzpomínání! Placky - jakékoliv - mají jednu zvláštní vlastnost: Ať jich upeču kolik chci, vždycky je jich málo, zvlášť pokud jsou poblíž děti...

Krásně napsané vzpomínání . Děkuji. Já mám vzpomínky jen na jednu babičku, maminku mého tatínka, byla to silná vysoká venkovská žena ,zvyklá na všechnu práci kolem domu, hospodářství a lesa. Pekla nedostižné "sypánky" , což byly bochánky z kynutého těsta posypané na povrchu mákem. Celá léta se snažím upéct stejné, ale nikdy se mi to nepodařilo, ne že by nebyly dobré, vnoučata je milují, ale pro mě ty babiččiny měly nejspíš příchuť její lásky a nezaměnitelné vůně dětství.

Vaše vyprávění je skvělé nejen svým obsahem, ale i svou stylistikou. Moc pěkně zpracované.

Skvělá vzpomínka. Je až neuvěřitelné, že celý ten jídelníček, který zde líčíte, včetně bramborových placek, pečených na tálkách sporáku, to bylo i moje mládí. Tou skvělou kuchařkou nebyla babička, ale moje matka. Díky ní vařím už skoro šedesát let.

Krásné vzpomínání i moje milovaná babička je uměla, jako nikdo.

Takové dělávala moje maminka, zatímco u babičky jsem jedla nedostižně dobré buchty a žemlovku. Nikdy se mi takové nepovedly. Krásně jste vzpomněla na svou babičku a mně připomněla tu moji

Také vzpomínám na bramborové placky . I já je často dělala a nikdy se nedaly navršit na talíř, mizely ihned.

Děkuji všem za vlídné komentáře. Pokud jsem ve spřízněných duších svým článkem evokovala milé vzpomínky na dětství, mám z toho velkou radost.