Možná, že toto je ta "má" cesta do budoucnosti :-). FOTO: autor

Cestování časem?

28. 6. 2019

Už vidím, jak se čtenář směje, a právem. Tento sen lidstva se zatím nikomu nepodařilo vyřešit. Ano, několika scénáristům, režisérům a spisovatelům sci-fi se to podařilo, ale skutečnost?

Můj příběh

Autor: Jan Kučera Mgr.

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 30.6.2019 20:45

Ano, určitě to má význam pro rodinu a vlastně nejen pro ni. Nějaký spisovatel to použije do historického románu...

Soňa Prachfeldová 30.6.2019 18:54

Jednou to potomci ocení si myslím. K vánocům jsem také cestovala v čase, sesbírala jsem z noťasu fotky mých vnuček od dětství , nechala udělat fotky, vložila do alb a věřte měly z toho velikou radost. Vždyť i tu na íčku ve svých článcích leckdy cestujeme časem.

Jana Šenbergerová 30.6.2019 14:00

Líbilo by se mi být u takového "objevu". Čím starší by byl, tím by to bylo tajuplnější. Píšu si jen deníky, ve kterých kromě počasí a své činnosti zachycuji okamžiky důležité pro mou rodinu, naši republiku i svět.

Zdenka Jírová 30.6.2019 00:19

Dobrý nápad. Také jsem zapsala do jakéhosi "deníku" události z roku 1989, zejména těch, kterých jsem se sama zúčastnila. Nevím, jestli si to někdo po mé smrti přečte nebo dá do sběru.

Zdenka Soukupová 28.6.2019 17:06

Hezký nápad. Určitě ho jednou ocení Vaši potomci v x-té generaci.

Daniela Řeřichová 28.6.2019 16:39

Je to prima nápad a myslím, že je realizován v mnoha rodinách různými formami. Já například již čtyři desetiletí vytvářím jednoduchou kroniku, kam pro každý rok ukládám - stejně jako autor článku - fotografie a všelijaké doklady. Mým studentům se kdysi hodily noviny z roku 1968, kádrové hodnocení, letáky ze srpnové okupace. Autentické relikvie konkrétní doby.

Věra Ježková 28.6.2019 14:48

Hezký nápad, ale ne pro mě. Potomky nemám, sci-fi ráda nemám, potřebu vzkazovat něco lidstvu taky ne. A kdyby někdo o mé jméno v budoucnu zavadil, najde řadu článků a knih, které jsem napsala v rámci zaměstnání.

Zuzana Pivcová 28.6.2019 11:41

I do vesmíru putovaly různé předměty ze současnosti, tak proč by to nemohl udělat jedinec? Náhodou to je výborný nápad. Škoda jen, že člověk v současné podobě, tedy ten autor, nemůže být u toho, až to jednou někdo objeví. Jestli se bude smát nebo fantazírovat nad tím, co to vlastně je. Jen cestujte dál, díky.

Libor Farský 28.6.2019 11:40

Výborně !

Libuše Křapová 28.6.2019 11:34

Tak to je nápad! Že bych také nad něčím takovým zapřemýšlela? :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek