Foto: autor a pixabay.com

Snítka olivy ze Země zaslíbené

9. 7. 2019

Perfektní silnice č. 90 za námi nechává Svatou zem. No, ona vlastně není ani tak svatá, jako těžce zkoušená. Lidé, kteří tu žijí, mají ke svatosti hodně daleko. Jsou to zcela obyčejní lidé, kteří touží po míru a štěstí zrovna tak, jako ostatní lidé ve světě.

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Vávrová 9.7.2019 12:07

Ráda jsem si přečetla, díky.

Marie Seitlová 9.7.2019 11:49

Děkuji za váš moc pěkný článek, znovu jsem v mysli navštívila tuto zajímavou zemi. Byla jsem v Izraeli před 4 lety a navštívila jsem i Jordánsko. Moc se mi v obou zemích libilo, měli jsme perfektní ho průvodce.

Daniela Řeřichová 9.7.2019 11:27

Díky za možnost nahlédnout do posvátných míst, díky za moudrou úvahu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha