ilustrační foto: pixabay.com

Ranní probuzení

27. 7. 2019

Můj příběh

Autor: Hana Nováková

Hodnocení:

(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Doušová 29.7.2019 10:17

Nádherné probuzení a věřím , že jich ještě zažijete hodně. Přeji lásku , štěstí a porozumnění do dalších let.

Hana Nováková 28.7.2019 22:05

Děkuji všem za přání. Článek nebyl zaměřen na mé narozeniny, ale jako poděkování manželovi, který, i když není íčkař, často zabrousí na web. Zrovna dnes zabrousil a....Díky Jíří

Věra Ježková 28.7.2019 18:13

Hano, moc hezké. Přeji vám ještě spoustu šťastných rán.

Soňa Prachfeldová 28.7.2019 09:11

Hanko kouzelné, vše nejkrásnější do dalšího žití.

Zdeňka Fialová 28.7.2019 07:00

Krásné..stáří i narozeniny.

Marie Ženatová 28.7.2019 06:12

Díky za krásný článek...

Alena Tollarová 27.7.2019 22:54

Krásné narozeniny a všechno nejlepší!

Zuzana Pivcová 27.7.2019 14:32

Tak nějak bych si představovala lásku po letech. Krásné narozeniny a hodně štěstí, Hanko!

Jana Šenbergerová 27.7.2019 13:40

Také přeji všechno nejlepší do dalších společných let.

Dana Puchalská 27.7.2019 08:30

Moc krásný článek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová