(Ne)hoří, má panenko!

Film Hoří, má panenko! režiséra Miloše Formana v době svého vzniku mnoho diváků pobavil, některé však i rozladil. Každopádně způsob, jakým prezentoval tehdejší venkovské hasiče, byl místy více než kritický. Rozumově poněkud omezení, nepoctiví, bez skutečného zájmu o svou práci.

Sbor dobrovolných hasičů v Týně nad Vltavou slaví právě 145. výročí svého vzniku. Za ta desetiletí, kdy jsem tady žila a stále ještě sem v létě pravidelně jezdím, mohu říct, že si hasiči zaslouží uznání či úctu. Některé roky byly takřka "na denním pořádku" zemědělské požáry, jindy museli odčerpávat vodu ze zaplavených sklepů při vydatných deštích (nemluvě o povodni 2002) nebo likvidovat lesní polomy a svou roli sehráli i v několika případech tonutí osob ve Vltavě. Jejich práce je však samozřejmě mnohem obsáhlejší.

V Městském muzeu v Týně nad Vltavou probíhá v současnosti výstava mapující historii a současnost hasičstva. Z ní si kromě přiložených fotografií dovoluji uvést několik informací.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen v rámci hasičsko-tělovýchovné jednoty v roce 1874. Jeho hlavními úkoly bylo být připraven pro případ požáru, chránit majetek a životy obyvatel, udržovat tělovýchovu a pořádat společenské akce. Jednotka Sboru dobrovolných hasičů v Týně má 138 členů, nejen činných, ale i pouze přispívajících, často celé rodiny. V současnosti existuje v jejím rámci i ženské družstvo a kroužek Mladých hasičů. Jednotka spadá pod Krizové řízení města. Je vybavena cisternovými i dopravními automobily a motorovým člunem.

Vedle dobrovolných hasičů existuje v Týně ještě pobočka profesionálního Hasičského záchranného sboru v Českých Budějovicích. Její pracoviště je v Týně od roku 1982. Panuje zde nepřetržitý 24-hodinový třísměnný provoz o 6 lidech, který má být v dohledné době vzhledem k blízkosti Jaderné elektrárny Temelín v každé směně ještě o 2 lidi posílen.

Hasičský sbor dnes sídlí v moderním objektu na okraji města. Dřívější tzv. hasičská zbrojnice byla v zámeckém nádvoří u náměstí. Dodnes si pamatuji, jak kdysi (bylo to o víkendu) začala houkat siréna, ohlašující požár. Přála bych vám vidět, jakou rychlostí se hasiči dostavili k zbrojnici - auty, na kolech, pěšky. Byla to skutečně otázka minut a nejednalo se o žádný hraný nácvik.

Prohlédněte si tedy se mnou na závěr alespoň několik fotografií z vltavotýnské výstavky. Doufejme, že i přes vrcholně zajímavou práci budou muset hasiči zasahovat v běžném životě co nejméně.