Blog novomanželky: Tajná svatba 4.

Helenko, já také prsten nenosil, to Dimkovi dovo!. :-)

Helčo, když to tak vezmu, i my jsme se s Jirkou brali na tajňačku, ale ne v rodině, nýbrž mezi přáteli. Moji rodiče i dcera byli pozváni, Jiřík měl svědka s manželkou, a já měla kamarádku jako svědkyni a dva své nejbližší spolupracovníky z práce. Bylo nás 10. Kdybych své plány prozradila dále mezi kamarádky, chtěly by být na svatbě a taky by mi to asi hodně rozmlouvaly, neboť jsme se s Jirkou znali jen krátce...

Krásné prstýnky.

Jsou to parádní prsteny! Můj muž nosil snubák jen 3 měsíce. Do chvíle, než ho jednoho dne ztratil na vojně. Domníval se, že na cvičáku. Tak celá rota lezla venku po zemi a hledala prsten. Tam se nenašel! Pak si Karel vzpomněl, že ten den měl taky službu v kuchyni a pracoval s bramborami. Šlupky naštěstí ještě nebyly zlikvidovány. Došlo k dalšímu pátrání. Povedlo se, kluci ho v té hromadě odpadu našli. Prsten mu tehdy zřejmě sjel z ruky při tom „ošetřování brambor.“ Od té doby ho nenosil.

Jsou krásné!

Blíží se to, blíží. Také se těším na fotky....

Helo, a já už řadu let nosím snubák, ač neprovdána. Signalizuje, že k někomu patřím, a přitom mám svou volnost. A tak se mi to líbí.

Já myslela, že budete mít prstýnky z trávy?

Helenko můj zesnulý manžel nechal udělat snubní prsten ve tvaru stočeného hada. Zlatník co nám je dělal se divil, že něco takového ještě nedělal. Prsteny se povedly ale štěstí nám nepřinesly. Manžel po 5 měsících bohužel odešel. Prsteny mi zůstaly jako památka.

Helenko, přeji vám oběma po těch letech hodně štěstí,lásky a vzájemné tolerance. Vězte, že lásku a štěstí v prstýnkách nenajdete. Lásku oba chovejte ve svých srdcích...