ilustrační foto: pixabay.com

Pocity - úzkost

29. 8. 2019

Můj příběh

Autor: Vladislava Dejmková

Hodnocení:

(5.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Lišková 29.8.2019 15:28

Čte se to moc dobře, trochu Vám závidím. Mne pobídla dcera, abych sepsala své vzpomínky. Poslala jsem ji první část a zklamaně se dozvěděla, že když to začalo být napínavé, je konec. Znamená to, že ji to předtím nudilo , či co, dumám smutně a naštvaně. Je to moje psaní jen pro rodinu.

Dana Puchalská 29.8.2019 14:43

Na každém člověku se taková událost nějak podepíše. Vím, jak mně bylo hrozně když mně kdysi obtěžoval úchyl v parku za bílého dne. Asi rok jsem tím parkem nedokázala projít. A to si myslím že mám pro strach uděláno.

Zuzana Pivcová 29.8.2019 14:28

Jsou to stavy, z kterých se nedostává snadno. Já jsem po přepadení tak nějak univerzálně znejistěla. Je ale pravda, že mě také potěšilo, jak se ke mně zachovali tehdejší kolegové v práci, z nichž bych to do té doby o některých neřekla.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová