Foto autorka

Zatím nic moc

1. 9. 2019

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(4.8 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 3.9.2019 22:42

Houbaři to dobře znají, najdou hřib, dech se tají, hlava se točí na vše strany,zda nemá brášku. Les je se svými dary nádherný i bez nich, jen si tak chodit, obdivovat stromy, mech, čistý vzdousek. Zvládáš výborně Nadenko houby i fotky.

Dagmar Bartušková 3.9.2019 20:31

Naďou, také jsem bývala naštvaná, když jsem v sezóně hub nezakopla ani o prašivku. V duchu jsem si přála najít alespoň jednu jedinou. Nakonec se povedlo. :-) Fotky krásné!

Alena Várošová 2.9.2019 16:06

Nádherné fotky Nadi a ty houby!!!!

Alena Vávrová 1.9.2019 22:13

Naďo, jsi dobrá, když ne houby, tak aspoň fotky od Mácháče, a ty se ti moc povedly. No a ty houbičky byly jako za odměnu. V místech, kde by je nikdo ani moc nečekal, viď?

Alena Tollarová 1.9.2019 20:56

Prý nic moc! To já opravdu jedno velké NIC! Ach jo ...

Jitka Hašková 1.9.2019 19:21

Gratuluji k úlovku. Hezké fotky.

Eva Mužíková 1.9.2019 19:11

I já mám ráda různorodé fotky a to Ty Tvé jsou. Fotka na titulce, rašeliniště a cesta v mlze, to je to pravé ořechové. No a ty houby na závěr pohledem potěší / ale taky trochu závidím, u nás jen sem tam holubinka/..

Libuše Křapová 1.9.2019 19:02

Naďko, u nás ani to nic moc :-)

Naděžda Špásová 1.9.2019 18:22

Elen, ty jsi fakt kamarádka, díky ti a taky díky za vaše příspěvky, opravdu potěší. :-)

Elena Valeriánová 1.9.2019 17:50

Dano, já si myslím, že Naďa s Terezkou měly nakonec velmi dobrý úlovek. Viz. poslední dvě fotky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová