Že bych byla potrefená husa?

Honzo, děkuju. :-)

Myslím si, že dáváte Věrčiným slovům zcela jiný smysl. Od parafráze Mozarta až po - já a oni. Vždy je na straně jedné někdo, kdo je zasvěcen, kdo rozumí, kdo je odborník a na druhé straně laik, který může, či nemusí toho odborníka ve všem poslechnout, či slepě následovat. V každém případě odborníky ctím, protože co by byl svět bez nich. Teď si odmysleme íčko, mluvím obecně. Ale na druhé straně je každý člověk individualita a může věci vnímat trochu jinak, než většina. Ctěme proto i menšinový názor, pokud nevybočuje z rozumných, slušných mezí.

„já a oni“, pak je tedy dobré si uvědomit, že lidé jsou pro mě zrcadlem, ve kterém vidím své klady i zápory a dělení na "mí - tví", není zrovna ta nejlepší cesta.

Elenko, chtěla jsem tím pouze vyjádřit, že někteří se mnou souhlasí. A vypůjčila jsem si Mozartovo „Mí Pražané mi rozumějí“. Nic víc za tím nehledej.

Věrko, teď jsi mě pobavila: "mí íčkaři." To se teď budeme takto kastovat, dělit? Za chvíli budeme přátelé a nepřátelé? To snad ne!

Jasně, vždyť dokud ještě žijem, je všechno OK - zpívá se v jedné písničce :-)

Radku, děkuju. To jsem vůbec netušila, co způsobím. Ale je hezké, že se íčkaři zajímají. V článku jsem vyjádřila svůj postoj, nemám důvod vzápětí na něm cokoli měnit. Prostě jsem cítila cosi jako „já a oni“. Za odborníky vás považuju, s tím nic nenadělám. Nemyslela jsem to ani konfrontačně. Jen prostě nepovažuji za důležité, je-li na fotce něco o milimetr nebo odstín špatně. A jejich hodnocení přece je subjektivní. Fotku vnímám jako celek. Jaký ve mně vyvolá dojem. Nemajíc ráda ptáky, brouky, motýly, fotky s nimi nehodnotím. Pokud hvězdičkuji, pak buď 5, nebo vůbec. Protože nechci někomu ublížit „horší známkou“. Nemám dojem, že bych se hájila, že fotím pro radost - vyplývá to snad z pojmu „nadšený amatér“? Z reakcí na můj článek ovšem vyplývá, že někteří „mí íčkaři mi rozumějí“. Tak jsme si to hezky vypsali a budeme všichni radostně fotit dál. :-)

Radku, za sebe ti děkuji za moudrá slova. Cítím to úplně stejně.

Po přečtení článku a příspěvků jsem také váhal napsat svůj názor, ale protože se mne 1. odstavec týká, tak mi to nedá. Věro, fotky máš jinak pěkné, nikdy jsem neměl k žádné Tvé fotce na FD výhrady. Ta předmětná fotka byla opravdu nepovedená, tak jsem se k ní vyjádřil, včetně zdůvodnění, proč k tomu došlo s nadějí, že si na vznik té chyby dají případně pozor i ostatní. Stát se to může každému. Jsem toho názoru, že když něco dělám, třeba fotím, budu se snažit, aby mé fotky, aspoň ty, které veřejně prezentuji, byly co nejlepší. A hájit se tím, že fotím jen pro (svoji) radost, je při zveřejňování svých snah trochu scestné. To je stejné, jako když si pozvu přátele z íčka, abych se jako kuchař amatér pochlubil svou svíčkovou s knedlíkem. Někdo z přátel by mi pak řekl, že mám knedlíky rozvařené, nebo jsem do nich nedal droždí, případně že mám sraženou omáčku, a dokázal by mi poradit jak se toho příště vyvarovat, asi by mě to mrzelo. Ale nehájil bych se tím, že vařím jen pro radost a nechci být profíkem. Ještě horší by pro mne snad bylo, kdybych si toho byl vědom a přátelé by mě chválili. A co se týká rozdělení FD na „profíky“ a ty, kteří si budou všechno jen chválit bez snahy se zlepšit, je podle mne nesmysl už z toho důvodu, že tu žádný profík není, ale jen ti, kterým záleží na tom, čím se prezentují, mají snahu se něco přiučit, zlepšovat se, a dokážou přijmout jiný názor. Nikdo z nás tu není dokonalý, po fotografické stránce, ani po lingvistické.

Děkuji i dalším za upřímná slova. Ještě mne napadlo, že v obou uvedených případech, tedy fotka a písemný výrok íčkaře, upřednostňuji obsah před formou. Asi právě kvůli převládajícímu amatérismu všech zúčastněných. Zlepšovat se hodlám, jak uvádím v závěru. :-)