Foto: autor

Martýrium nešťastné povahy

4. 9. 2019

Můj příběh

Autor: Mirek Hahn

Hodnocení:

(5.1 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Mirek Hahn 5.9.2019 12:22

Jana - pravděpodobně se nemýlíte, musím smeknout, váš závěr dává smysl. I když, musím přiznat, já jsem ho při koncipování neviděl. Ale formuloval jsem to tak, aby bylo možné dávat tomu vlastní (čtenářský) význam v několika rovinách.

Jana Kollinová 5.9.2019 11:46

Článek mě zaujal. Pravděpodobně se mýlím, ale vnímám zde lidskou závist jen jako průvodní jev mnohem závažnější "diagnózy," které se autor věnuje v závěru článku. Lidé zde popisovaní by mohli být zařazení do jinde uvedené skupiny nazývané "DUŠEVNÍMI PROLETÁŘI." Závist může být považována i za kladný emoční projev. Dle R. Wigginse :"Závist je nejupřímnější formou uznání."

Jarmila Komberec Jakubcová 5.9.2019 10:46

Naprosto souhlasím s větou Zuzky "závist světem vládne". Je to přirozená lidsá vlastnost a není na světě člověk, který by neřekl "to ti závidím". A nemusí to být projev zášti. V poslední době jsem pár lidí hodně naštvala když na otázku "jak se máš" odpovím "jsem šťastná a spokojená". Ano já opravdu jsem spokojený člověk a přeji to každému.

Zuzana Pivcová 5.9.2019 10:05

Závist světem vládne, to je marné. Vždy se najde něco, co je možno závidět. Ale člověk by si měl pokaždé říct: Je co závidět? Je to a to pro mě životně důležité? A co já jsem pro to a to udělal/a, abych byl/a spokojenější s tím, co mám, co umím? Vždycky si vybavím scénu, kdy přede mnou v archivu před lety "explodovala" jedna kolegyně s výrokem, že já umím jazyky a pracovně stále někam jezdím, zatímco ona celé roky akorát utírala zadečky dětem a dál to nedotáhla. Úplně mi vyhrkly slzy. Řekla jsem jen, jak může být šťastná, že má to, co jiní třeba mít nemohou...

Marie Doušová 5.9.2019 09:56

Závist - ošklivá vlastnost.

Dana Puchalská 4.9.2019 20:47

Paráda.

Věra Ježková 4.9.2019 19:45

Mirku, perfektní. Dopředný pohyb je skvělý neologismus.

Jitka Hašková 4.9.2019 18:28

Velmi výstižné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha