Sicílie cestou necestou - díl I. - ETNA

Vaše vyprávění vzbuzuje touhu se opět někam rozjet. Někam. Kamkoli. Už se to asi nepovede. hezky se to čte.

Jani, ráda jsem si přečetla a prohlédla. To muselo být zajímavé.

Když jsem byla před lety na Kosu, tak jsem si s jednou tamní CK udělala výlet lodí na 2 okolní ostrovy. Jedním z nich byl Nissyros, kde byla vyhaslá sopka. Autobus nás vyvezl nahoru a sestoupili jsme do obrovského vyhaslého kráteru. Je však pravda, že tam místy ještě bublaly horké prameny a síra byla cítit všude. Byl to zážitek. Sicilii už nenavštívím, ale početla jsem si.

Na Etně jsem byla před cca 5 léty a přiznám se, že lanovkou jsem nechtěla jet. Stačilo mi to na úpatí. Na Liparech jsme byli lodí navštívili jme ostrov Vulkán.

Hezky jste mi to napsaly,dik! ?Zjisťuju,že s věkem jsem čím dál tím opatrnější a nechce se mi jakkoli zbytečně riskovat...ale ty Lipary mne mrzi, holt se nedá stihnout všecko..tak snad bude jestě nějaké příště.

Není odvážný ten, kdo se nebojí, ale ten, kdo se bojí, ale svůj strach překoná. Pěkně jste to ve svém cestopísku vyjádřila, děkuji.

Mám ráda cestopisná vyprávění, dík.

Sicílii jsem projela, moc se mi tam líbilo. I na Etnu jsem se dostala. Zajímavý zážitek, zem teplá, někde se i kouřilo. Jeli jsme lodí i na Lipary.

Musí to tam být doopravdy nádherné.