foto autor

Zrcadlo nesplněných přání 8

9. 9. 2019

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(4.7 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 11.9.2019 17:33

Jak se říká, bez práce nejsou koláče. Myslím, ale , že i dnešní děvčata si nechají ráda poplést hlavu milostnými sluvky. Alespoň u mě tomu tak bylo.

Jan Zelenka 11.9.2019 13:58

Paní Prachfeldová díky, ale bylo to vždy obráceně. Vždy jsem musel pracně dobývat, než abych byl dobýván. Ale pozor, autobiografie je v mém příběhu jen část. Zejména v jeho druhé půli. Všem dámám díky za komentář.

Soňa Prachfeldová 11.9.2019 07:07

Pane Zelenko, tak jsem si krásné jedním dechem pocetla a mobil mi vyvede neplechu, promiňte. Nádherně píšete ,asi jste dokázal mást děvčatům hlavy :-)

Zuzana Pivcová 10.9.2019 09:35

To víte, Jendo, já jsem Beran a o těch je známo, že jsou netrpěliví. :-D

Jan Zelenka 9.9.2019 18:49

Zuzko, nepředbíhejte čas. Tento text končí v knize stranou 85. Celkem je jich 260. Ale nějaké změny ještě určitě budou.

Dana Puchalská 9.9.2019 17:50

Opět krásné čtení. Moc se mi líbílo.

Věra Ježková 9.9.2019 17:44

Honzo, mistře slova, smím ti ještě tykat? Děkuji za pokračování příběhu z mládí a jeho reflexi očima staršího pána. Tvé líčení vztahu dvou lidí je překrásné. Přeji ti klidnou cestu nadcházejícím podzimem. Mám ho moc ráda.

Zuzana Pivcová 9.9.2019 17:33

Nevím, jestli se Karel potom ještě někdy setkal se zralou Májou. Ani bych mu to moc nedoporučovala. Přetrženou nit lze tak možná ještě navázat bezprostředně poté, co se přetrhla, a už i tak tam vadí uzlík. Ale někdo může mít jinou zkušenost než já. Mně se do stejné vody vstoupit nepodařilo, i když jsem byla volná. Ke každé etapě života patří jiný pramen.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová