Možná se ortodoxní houbař ušklíbne pod fousy s tím, že na houby se chodí ráno, pokud možno hned po rozednění. V té době mám já ještě půlnoc. Naše krédo je, že pokud houby rostou, tak budou v lese i odpoledne. A věřte, že to za ta léta máme mockrát vyzkoušené.
Jako spousta houbařských fanatiků, i my máme svá oblíbená místa. Na rychlovku je to obvykle Libouchec, který je nedaleko Ústí n/L. A tentokrát se nám to opravdu vyplatilo. V lese bylo krásně, občas sice víc zafoukalo, ale jinak nic nerušilo naše hledání. Neobešlo se to sice bez pádu, lépe řečeno bez držkopádu, ale naštěstí to odnesla jen namožená ruka a naražené koleno.
Nebudu vás déle napínat. Za tři hodiny jsme si odnesly z lesa dva plné košíky, pravda, jeden je trochu menší, ale my jsme byly navýsost spokojené. Přiložené fotografie nejsou zrovna na výstavu, ale jako důkaz snad postačí.
Všem ohleduplným houbařům zdar!
