FOTO: autorka

Pane Darwine, toto byste měl vidět!

6. 10. 2019

Jsem dosud zaměstnaná, tudíž pětkrát v týdnu vstávám téměř za kuropění. Potíže mi to nedělá. Naštěstí. Ani s brzkým dojížděním problém nemám. Nejprve se příjemně projdu vylidněnými ulicemi. Pak přijde na řadu MHD.

Můj příběh

Autor: Jana Mesarčová

Hodnocení:

(4.9 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libuše Křapová 7.10.2019 16:58

Jani M., přesně tak :-)

Jana Mesarčová 7.10.2019 16:53

Jsem potěšena diskusí, která se odvíjí z mého příspěvku. Mrzí mne, že neslo jen o to, jak kdo z cestujicich pripominal jake zviratko, vizuálně, predevsim tim, jak se choval, to je k zamyšlení...zivat se da kultivovane, žvýkat se da kultivovane,....a jinak, lidičky, nebuďme suchari a umejme se zasmát

Jarmila Komberec Jakubcová 7.10.2019 15:31

Článek se mi líbí - lidé jsou s určitým nadhledem přirovnáváni ke zvířatům. Asi jsem také aut jako paní Zdenka S. Proč být vztahovačný - já třeba říkám své malé vnučce "myška šmejdilka".

Zdenka Soukupová 7.10.2019 12:57

Já jsem tenhle článek brala s nadhledem, jako takové ironické zamyšlení při cestě metrem. Podle některých reakcí jsem asi úplně out, když se mi článek líbil...

Jitka Caklová 7.10.2019 11:12

Soňo, to neříkají jen mladí a i kdyby, kde to pochytili? Proč ty spousty lidí jezdí do zaměstnání auty? Vozí děti až přede dveře školy aby s těmi "sockami" nemuseli veřejnou dopravou. Vede to od samého začátku k rozdělování společnosti a často končí šikanou.

Soňa Prachfeldová 7.10.2019 10:51

Ano lidé mají podobu se zvířaty, nebo ony s nami ? Jenže zvířata neumí být tak krutá. Víte co říká spousta mladých ? Že veřejnými prostředky jezdí socky. To jsou mi věci :-)

Jitka Caklová 7.10.2019 10:45

Ano! Není nad sebevědomého, veselého a šťastného "paroháče", nejen ve smyslu nevěry, který/á neví a když se to dozví, tak už vidím, jak se v něm probouzí smysl pro humor :-) :-)

Libuše Křapová 7.10.2019 09:27

Lidičky, nebuďme vztahovační, probuďme smysl pro humor. Také jsem přemýšlela, jak bych v metru vypadala - nejspíš také surikata, pořád kontroluji světelnou tabuli, abych neřejela :-)

Jitka Caklová 7.10.2019 09:11

Mě to napadlo hned, a právě proto jsem dřív, jen po slovech chvály, našla odvahu. Kam se, se svými mezilidskými vztahy, hrabeme na zvířata.

Hana Rypáčková 7.10.2019 08:49

Protože z fotky vím, že Jana není žádná šedá myška, dovolila si svou obrazotvornost pustit na špacír. Vás nenapadlo pomyslet na to, jak by pohlížela na nás? Mně to napadlo hned.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha