Když se vdově mstí nevlastní děti

Jarmilo souhlasím, tato možnost existuje. Potomek může být jakýkoliv, přesto to mnozí nedokáží udělat. KREV NENÍ VODA ♥♥♥

Podle mého názoru existuje i tzv.darovací smlouva, kdy může manžel (ka) převést svůj majetek na svého manžela(ku) a tím pádem závěť je i případná závěť neplatná. Záleží pak jak s majetkem naloží a podělí své děti či ostatní příbuzné.

.... než mezilidské vztahy.....

Je pravda, že by měla řešit, ale neřeší. Zákon je výš, a jeho neznalost neomlouvá.

Řekla bych, ne jen ze strany muže. Přidám jeden modelový příklad. Rodiče dospělých dětí se pro svůj nesoulad rozvedou. Žena zůstane sama, s mocným vlivem na dospělé děti a muž se ožení se zaopatřenou ženou včetně bydlení, která má také dospělé děti z prvního manželství. Muž má s nimi nadstandardně dobrý vztah, na rozdíl od svých vlastních dětí, které dočista "zapomněly", že otce mají. Pak se stane, že žena "odejde" a společný majetek dědí rovným dílem manžel a děti manželky. Pak "odejde" muž a výše uvedený podíl po něm dědí jeho děti, které svého otce dosud neznaly. Vydat jim ho musejí děti dříve zesnulé manželky (jejich matky), které tento majetek spoluvytvářely. Vlastní děti jsou neopomenutelnými dědici, majetku se mohou domáhat právní cestou a závěť je v tomto případě jen cárem papíru, Bohužel.

Je iluzorní, když si žena myslí, že nevlastní děti jí budou milovat. Ti jí vždycky budou dávat za vinu rozpad manželství rodičů i když to tak vůbec nemuselo být. Jediná obrana je dobře napsaná závěť ze strany muže.

Hezký večer, Bohudík, neznám v životě žádný pocit msty. Není to proto, že bych "snad" neměla žádné nepřátele, ale proto, že mám jiný názor na svět. Nikomu neubližuji a každý, kdo by mi chtěl ubližovat si sám vytváří vlastní osud.......S přáním hezkých dnů, Danuše

Hrozné příběhy. Ten, který se stal me mamince před mým narozením popisovat nebudu, ale zapadá sem. Ale to se psal rok 1952. Škoda, že si lidé myslí, že u nich se to stát nemůže. Opak je pravdou. Jen pořád nevím, proč rodiče dělají stále stejné chyby, když za posledních cca 50 let se výchova dětí hodně změnila. Vychází mi z toho jedinné - některé děti v sobě mají zlobu a nenávist, která se nemusí dlouhá léta projevovat. Pak dospějí a začnou navíc toužit po majetku, který si nezasluhují. Pak vyplují na povrch všechny jejich negativní vlastnosti. Lidé by se měli o zabezpečení ve stáří více informovat.

Není nad to, když nevlastní děti nedovedou pochopit, že i jejich rodič může mít právo na lásku v každém věku. A pak, když jeden z dvojice odejde navždy, nastane peklo. Ale já vím, že firma Boží mlýny to nakonec vyřeší, ale to už je většinou pozdě pro pozůstalého....

Ono je to asi opravdu těžké, někdy ani smrt nesmíří. A co teprve když matka celý život přiživuje tu nenávist a zášť jak k otci, tak i k té couře, co ho odvedla od rodiny. A že ta rodina nefungovala, tak jak by měla? To nevadí. Zvítězila zloba a zášť. Že tím ublížila nejvíce právě těm dětem, je až na druhém místě. Pokud do vás bude někdo skoro celý život vtloukat nenávist, zdravý rozum ji nepřekoná.