Nepražské věznice se otevřely a vyplacení trestanci se vydali do parčíku, před naším činžákem. Jeden mukl si koupil u našeho Vietnamce několik kořalek. Na místě je vyžahl. Ušel pár kroků do parku a padl. Běloši zavolali sanitku a ta ho odvezla.
Druhý den totéž, ale už z jiného kriminálu. Taktéž se jiný zchlemstal a padl na stejném místě, jako včera. Odvezli ho rychle.
Třetí den zase to samé, z jiné trestnice. Sanitka ho odklidila.
Nastoupily jiné dvě tlupy kriminálníků. Usedly do tlup a probíraly si hromady obnošeného šatstva. Z chodníku je pozoroval kriminálník invalida. Měl obě nohy kovové. Jako frajér měl vyhrnutá lýtka, tak mu dole vyčnívaly jen kovové tyče.
To bylo ještě denní světlo. Začalo se stmívat. V Praze máme teď „demokratický“ zákaz nočního vycházení. I trestanci se tu bojí o život!
Tohleto musíme pozorovat na sklonku letošního roku.
