Životní styl seniorek se s léty výrazně změnil a s ním i šatník zralých žen
Ilustrační foto: pinterest.com

Životní styl seniorek se s léty výrazně změnil a s ním i šatník zralých žen

28. 11. 2019

Sportovní boty, batůžky, džíny. To jsou části oblečení, které se kdysi v šatnících žen ve věku šedesát let a výše vyskytovaly výjimečně. Styl oblékání dam vyššího věku prošel velkými změnami a souvisí to s tím, jak se změnil jejich celkový styl života.

Když se dříve řeklo oblečení pro starou paní, každý si představil šaty s nějakým vzorem, ideálně květinovým. Tmavý kabát, zpravidla řadu let starý. A nějaký kožich. Hodně starý a pořádně těžký, takový, ve kterém se každá žena změnila v nevzhlednou těžce se pohybující starou medvědici. A něco na hlavu. Něco těžko popsatelného, beztvarého, cosi mezi klouboučkem, baretem, zkrátka cosi. Mezi oblečením pro ženy vysokého věku a ženy mladé bývaly velké rozdíly. Zkrátka, babička se oblékala jinak než vnučka.

Ty rozdíly se v poslední době téměř setřely. Skříně seniorek už nezaplňují řady podobných kytičkovaných šatů, pronikly do nich kalhoty, džíny, trička, košile, tenisky, batůžky. Tedy úplně stejné oblečení, jaké se vyskytuje ve skříních žen třicetiletých, čtyřicetiletých. V mnoha rodinách chodí společně nakupovat vnučky, matky a babičky. Rozumějí si totiž, mají podobný vkus, navzájem si poradí, ohodnotí, co které sluší. Mnohdy si některé kousky navzájem půjčují. Ano, nyní je zcela běžné, že babička jede k moři a půjčí si od vnučky batůžek a lehkou džínovou bundičku. Pak zjistí, že tyto kousky jí v šatníku chybí, a koupí si je. Už se neříká: To je pro mladé, to se pro starší nehodí. Pokud to někdo říká, nezřídka se mu dostane upozornění, že říká něco nevhodného, ba přímo nesmyslného.

Proměna stylu oblékání seniorek je ukázkou toho, jak se mění postavení seniorů ve společnosti a jejich přístup k životu. Nejde o to snažit se vyrovnávat mladým, oblékat se v šedesáti jako dvacetiletý diblík a zakrývat tím fakt, že člověk stárne. Pokud to někdo bere takto, pak změny nechápe správně. Jde o to, že život současných zralých žen je hodně odlišný od toho, jaký vedly jejich mámy, babičky, prababičky, když byly v jejich věku.

Mnoho z nich nejezdilo k moři, na výlety do hor, nepodnikaly vycházky po městech, nenavštěvovaly řadu kulturních akcí. Zestárly, šly do penze a tak se zdržovaly doma, na zahradě, pomáhaly s hlídáním vnoučat. K tomu bylo celkem jedno, co mají na sobě. Samozřejmě, že v každé době žily ženy, které zájem o to, aby dobře vypadaly, neopustil nikdy, ani v hodně vysokém věku. Vždy existovaly a existují dámy, které vyznávají elegantní styl a nosí šaty, kostýmky a kloboučky v každé době. Ale celkově vzato, nikdy nebylo v šatnících seniorek tolik ležérní módy, funkčního, sportovního, pohodlného a přitom šik oblečení jako nyní.

A co nosíte nejraději vy? Liší se váš šatník od toho, který pamatujete z doby, kdy byly v seniorském věku vaše maminky a babičky? Co by ve skříni zralé ženy nemělo chybět a co tam naopak nepatří?

móda
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Moje maminka neměla ve svém šatníku kalhoty. Byla ročník 1922 a vyrostla na venkově, do Prahy přišla za prací. Uměla si vybrat elegantní šaty. Moje babičky z venkova opravdu nosily šaty, jedna z nich kroj. Módě dal ránu socialismus: šatové zástěry pytlového střihu, tepláky, galoše, šusťáky - to bylo něco! Myslím si, že oblékání ukazuje sebevědomí ženy. Pokud se degradovala na služku celé rodině, nepotřebuje k tomu nóbl roucho. Pokud její nejdelší výlet je z domu na zahradu, nemá motivaci vypadat dobře. Navíc jsou lidi, kteří mají prostě jiné priority, než módu.
Věra Maléřová
Hezky napsaný článek ! Snažím se elegantně oblékat celý život a vedla jsem k tomu mé dcery. Nyní ve starším věku, kdybych měla nějaký úlet, tak mne dcery usměrní. Moc mne mrzí, že na malém městě chodí seniorky vesměs otřesně oblečené. V zimě neforemné bundy, k tomu jakési vlněné kalhoty od Vietnamců, samozřejmě dost krátké, hrozné sešmajdané "Adidas" též od Vietnamců, šílený batoh, na kterém musí být reflexní růžový nebo zelený kroužek, vlasy na krku vystříhané od pánského holiče, zezadu nevím, zda to je chlap nebo žena. Čest všem kultivovaným dámám, kterých je dnes jako šafránu.
Zdeňka Hosmanová
Moje babička byla elegantní dáma celý život,ale moda bývala jiná,zrovna jako doba ve které žila. Já mám ráda pěkné věci, nadčasové,pohodlné i sportovní. Rozhodně nemíním měnit šatník jen kvůli věku.Některé mladé dámy by se spíše mohly zamyslet nad sebou a oblékat se lépe. Hlavně ať se každý cítí v tom co nosí dobře :-)
Dana Puchalská
Já měla babičky a obě byly narozené v roce 1890. A každá byla úplně jiná. Ta z Prahy nevyšla z domu bez rukaviček, klobouku a v zimě se štuclem. Prostě dáma z města. A ta z venkova nosila celý život na hlavě šátek a rukavice jen v té nejhorší zimě. Ale měla těch šátků opravdu dost. Parádních i těch obyčejných. A vlasy měla až do pasu,to se mi jako malé holce moc líbilo.
Jana Šenbergerová
Svoji babičku mám v paměti v zástěře, když byla doma. Moc ráda jezdila na výlety, ale nikdy jsem ji neviděla v kalhotách. Maminka v jejím věku vypadala úplně jinak, bývala spíš elegantní. Až na ty barvy jsem na tom podobně jako Věra J. Ať si každý nosí, na co má, a to nejen v peněžence.
Věra Halátová
Obě moje babičky - ročníky 1901 a 1886 se oblékaly do oblečení, které módě nepodléhalo. Jedna žila na Moravském Slovácku a druhá na Německé Moravě. Obě nosily kroj. Obě měly dlouhé vlasy spletené do copu a pak následně do drdůlku. Ta babička ze Slovácka, ta nosila krátké sukně, byla jí vidět kolena. Ta druhá nosila dlouhé sukně, až nad kotníky. Moje matka, ročník 1930, se oblékala do kostýmků a halenek, nikdy v létě nevyšla bez punčoch, na hlavě nosila klobouk.
Věra Ježková
Nejraději nosím to, co v podstatě celý život. Sportovní eleganci bez kanýrů, cingrlátek a podobných nesmyslů. Vývoj jsem prodělala v barvách. Od černé a bílé v mládí přes modrou, červenou a žlutou, kdy jsem byla ještě blondýna (přirozená i barvená), k barvám rezavým a zeleným od doby, kdy jsem zrzavá. Babička se oblékala babičkovsky. Maminka byla vždy elegantní. Teď v DS už jí na tom nezáleží. Ať si každá zralá i nezralá žena má ve skříni, co chce.
ema kucerova
I moje babička byla elegantní dáma.A tuto eleganci u většiny dnešních seniorek postrádám.Ano,jsou sportovně založené,ale je opravdu nutné,aby i ve městě chodily v bundách,s batohem na zádech a v ruce "fofrhůlky"? A v obchodech také jen samé sportovní oblečení-jen ty obludné nafouklé prošívané bundy.Letní oblečení se ještě sežene,ale např.už 3 roky sháním teplý kratší kabátek,ke kterému bych si mohla vzít i klobouk,ale marně.Vzpomínám,když jsem byla mladá,tak si o mnoho let starší kolegyně stěžovaly,že na sebe nic slušného neseženou.Obávám se,že v tomto ohledu se moc pro starší ženy nezměnilo.
Olga Škopánová
A navíc moji prarodiče byli členy Klubu turistů a pochodili celý Český ráj.
Olga Škopánová
Není pravda, že moda seniorek byla vždy hrozná, moje babička chodila v kvalitních šatech, kabátu a elegantním klobouku, což se dnes už nevidí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.