Ornitologové vyzvali s příchodem studeného počasí milovníky ptactva, aby nezapomněli na přípravu ptačích krmítek. Mnozí opeřenci jsou totiž v zimě odkázáni jen na vlastní tukové zásoby a přikrmování. Lidé tak mohou podle odborníků pomoci například sýkorkám, vrabcům či kosům. V případě tuhých mrazů může ptákům taková pomoc i zachránit život.
„Nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků jsou semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. V menší míře, jako doplněk, je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je nežerou, je lepší je do krmítka už nedávat,“ uvedl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Do krmítek naopak podle něj v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Ptáci by mohli po jejich pozření uhynout.
Pokud jsou podle odborníků výhradními hosty krmítek vrabci domácí nebo polní, je vhodné jim přilepšit strouhankou. „V obchodech mohou lidé koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků, nejlepší jsou však ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice,“ popsal místopředseda spolku.
Do krmítek podle ornitologů nejčastěji létají sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí a polní a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, brhlík lesní, pěnkavy, drozdi či strakapoud velký. „Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní,“ dodal Šafránek.
Pro kosy, kvíčaly a brkoslavy jsou největší pochoutkou jablka a plody jeřabin. Lidé je mohou zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě podle ornitologů přiláká zavěšený hovězí lůj.
