FOTO: autorka

Na Nový rok spolu, cestou necestou

2. 1. 2020

Můj příběh

Autor: Eva Mužíková

Hodnocení:

(5.2 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Švancarová 6.2.2022 22:29

Je ,Evičko, je tam krásně.

Libor Farský 2.2.2020 08:32

Krásné, škoda, že už bych se k vám nevešel do auta ...

Květuše Pinkasová 1.2.2020 22:43

Evičko, takové překvapení a hned první den v roce a navíc spolu s nejbližšími bych si taky přála... Doposud jen vnoučata bereme my. Ale oni nám už pomalu odrůstají... Krásné snímky pod Ještědem ve Tvé krásné srdeční přírodě, navíc s nejbližšími.

Eva Mužíková 11.1.2020 10:40

Soni a Jane děkuji. Mám radost, že se fotky líbí.

Jan Zelenka 11.1.2020 00:18

Ten kraj příliš neznám. Podle fotek je kouzelný. Krásná přehlídka.

Soňa Prachfeldová 3.1.2020 23:56

Moc hezké, máš prima syna a celou rodinu. Tos měla Bertiku nádherný den s malovaným počasím.

Eva Mužíková 2.1.2020 18:37

Alenko, to je " vhozená rukavice ". Popřemýšlím a třeba něco vymyslím.

Alena Tollarová 2.1.2020 18:29

Vzpomínám na dobu, kdy jsme do Chrastné jezdili na dovolenou. Ráda bych se na to krásné místo zase někdy podívala, teď aspoň Tvým prostřednictvím.

Hana Rypáčková 2.1.2020 17:11

Evo, krásný výlet, ale čekala jsem, že budeš v červeném kabátě!!!

Jitka Chodorová 2.1.2020 16:44

Krásně prožitý první den roku se svými blízkými, pěkně napsané a nádherné fotky to jen dolaďují. Díky Evo.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha