Ilustrační foto :pixabay. com

Sčítání nadějí

27. 1. 2020

Moje poezie

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Chodorová 29.1.2020 11:36

Děkuji Evě M. i Honzovi za milé komentáře.

Jan Zelenka 28.1.2020 21:00

Jitko, naděje umírá poslední. Ať u vás vše dobře dopadne! Tvé básně mají vždy silný emocionální náboj.

Eva Mužíková 28.1.2020 18:19

Velmi nápadité, líbí se mi moc*****

Jitka Chodorová 28.1.2020 10:43

Děkuji všem za komentář.

Soňa Prachfeldová 27.1.2020 13:15

Naději mám ve svém potomstvu, za něj se modlím. Krásné Jitko.

Dana Puchalská 27.1.2020 11:38

Já naděje už radši ani nevyhlížím. Ale báseň se mi líbí.

Jana Šenbergerová 27.1.2020 09:40

Jitko, tahle je nádherná, skvělá, inspirující. Nadějemi se nezabývám, vesmír je velkorysý. Jenom teď raděj vnímám. Je v něm, co jednou bude, i to, co bylo kdysi.

Zuzana Pivcová 27.1.2020 09:25

Naděje v toku dní jen jako pírko váží, i když se nesplní, tak stejně nepřekáží, naděje - co dál říct, je jako věčná řeka, i když my chceme víc, tak ona vedle čeká. Díky, Jituš, zkusím sčítat naděje, asi to nebude vysoké číslo. :-D

Elena Valeriánová 27.1.2020 07:12

Sčítám své naděje a vychází mi málo, jakoby se vše již dávno odehrálo.

Zpět na homepage Zpět na článek