Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
				příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
				konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
				vulgarismy.
			
		 
			
            
					
							Jitka Chodorová
						29.1.2020 11:36
						Děkuji Evě M. i Honzovi za milé komentáře.
						
					 
					
							Jan Zelenka
						28.1.2020 21:00
						Jitko, naděje umírá poslední. Ať u vás vše dobře dopadne! Tvé básně mají vždy silný emocionální náboj. 
						
					 
					
							Eva Mužíková
						28.1.2020 18:19
						Velmi nápadité, líbí se mi moc*****
						
					 
					
							Jitka Chodorová
						28.1.2020 10:43
						Děkuji  všem za komentář.
						
					 
					
							Soňa Prachfeldová
						27.1.2020 13:15
						Naději mám ve svém potomstvu, za něj se modlím. Krásné Jitko.
						
					 
					
							Dana Puchalská
						27.1.2020 11:38
						Já naděje už radši ani 
nevyhlížím. Ale báseň se mi líbí. 
						
					 
					
							Jana Šenbergerová
						27.1.2020 09:40
						Jitko, tahle je nádherná, skvělá, inspirující.
Nadějemi se nezabývám, vesmír je velkorysý. Jenom teď raděj vnímám. Je v něm, co jednou bude, i to, co bylo kdysi.
						
					 
					
							Zuzana Pivcová
						27.1.2020 09:25
						Naděje v toku dní jen jako pírko váží, i když se nesplní, tak stejně nepřekáží, naděje - co dál říct, je jako věčná řeka, i když my chceme víc, tak ona vedle čeká. Díky, Jituš, zkusím sčítat naděje, asi to nebude vysoké číslo. :-D
						
					 
					
							Elena Valeriánová
						27.1.2020 07:12
						Sčítám své naděje a vychází mi málo, jakoby se vše již dávno odehrálo.