Dej sem ten šnuptychl
Foto: autorka

Dej sem ten šnuptychl

28. 2. 2020

Občas se z mého podvědomí, či kde to mám uložené, vynoří slova, která už dávno nepoužívám a kolikrát ani nevím, kde jsem k nim přišla, co přesně znamenají a z čeho vznikla. Obvykle v napjatých situacích. Jako když mám například na starosti vnoučky. Všichni řvou a hrají na schovku po bytě.

Většinou jeden z nich má určitě u nosu nudli, kterou si v zápalu hry nechce nechat utřít (obvykle ten nejmenší samozřejmě, ale někdy i ti větší). A tak když několikrát zvýšeným hlasem žádám, aby si vyndal/a kapesník a provedl/a požadovaný úkon a stále se nic neděje, jen kolem mne poněkolikáté probíhá smečka rozjívenců, rupnou mi nervy a zařvu : HERGOT, SAKRA, VYNDEJ SI UŽ KONEČNĚ TEN ŠNUPTYCHL A UTŘI SI TU NUDLI ! Šnuptychl zásadně platí pro hadrový kapesník, na ten papírový mi to nějak „neštymuje“.

Šnuptychl mám určitě z našich milých severních Čech. Pak ještě taky erteple, ale to se, myslím, používalo i obecně v Čechách a pochází to prý z německého „erdepfl“. Erteple zásadně vařila místo brambor moje babička ze středních Čech.

Ale co jsem se dozvěděla teprve nedávno (člověk se učí zkrátka celý život, ať chce nebo ne), že šnuptychl a erteple  pocházejí prý z egerlandštiny.

„Egerlandština je dnes v Česku téměř neznámý pojem, o kterém ví jen pár odborníků. Kdysi v egerlandštině vycházely i knihy. Existenci jistého dialektu němčiny v kraji kolem Ohře zmiňoval prý už kolem roku 1300 Hugo von Trimberg, německý učitel zabývající se didaktikou.

Eger  znamená  česky  Ohře, ale také Cheb.  Egerlandštinou se  mluvilo  v rozsáhlé oblasti Čech přibližně od Aše na západním okraji až po Doupovské hory na východě, ohraničené Kadaní a Kláštercem nad Ohří a dnes už je to zaniklý jazyk.“

Dále mi občas naskakují také fusekle, fáč a šponovat. Tahle slova zase prý znají dobře ve Slezsku a já je mám pro změnu od dědy. Takže ač ryzí Češi, používáme cizí slova z různých „hantýrek“ a já je teď vlastně zachovávám a předávám další generaci…

Ale moc šancí tomu nedávám (že se uchovají). Dialekty prý totiž pozvolna zanikají. Mladí si dnes vytvářejí svou vlastní řeč , pravopis i písmo. Je to tzv. „teenagerovská hantýrka“. Používají anglické, ale i české zkratky slov či celých slovních spojení. Na mne to působí tak, že počítače a telefony kazí dětem češtinu, a pokud k tomu ještě nečtou...dnes platí, že kdo nemluví anglicky, jako by ani snad neexistoval. A co se týká té vlastně „počítačové a telefonní SMS hantýrky“ - je možná jen otázkou času, kdy bude starší generace potřebovat pro porozumění s tou nastupující překladový slovník, aby se s ní vůbec domluvila.  :-))

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
To já používám slova - lajntuch, tyštuch, sichrhajcka, blajštyft, librsbryf, veškosn. Ano mám to pozůstatek po otci.
Irena Mertová
Šnuptychl, erteple, jsme v Brně říkali - možná, že je tam opravdu vnesl děda, který byl ze Dvora Králové. Fusekle jsme též používali. A pak spoustu místních brněnských či moravských, ale nemyslím přímo hantec. Někde je mám hluboko schované - a občas "vyskočí" - a duši potěší :-).

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
OLYMPIJSKÁ TIPOVAČKA 2026

PRAVIDLA SOUTĚŽE:

Tipovací soutěže se může zúčastnit každý registrovaný čtenář (registrovat se můžete zde), který bude soutěžit pod svým jménem, anonymní profily (přezdívky) či vícečetné profily nejsou přípustné. Rovněž není přípustné, aby z jedné I.P. adresy soutěžilo více soutěžících (to platí i pro rodinné příslušníky). Soutěžící odpovídají na redakcí vypsané tipovací příležitosti, které po celou dobu olympiády najdou soutěžící v sekci Soutěže, rubrice Tipovačka. Tipovat lze vždy až do zahájení jednotlivých sportovních klání (uváděno v SEČ, časy jsou přibližné, protože se starty jednotlivých disciplín mohou posouvat). Za správný tip obdrží soutěžící body - počet bodů je vždy uveden u tipovací příležitosti. Body se postupně sčítají, vyhrávají soutěžící s největším počtem bodů, které se sečtou po skončení zimní olympiády.

Všechny odpovědi musí být číselné, vyjma otázky "Která země získá nejvíce olypijských medailí". Například na otázku "Získá někdo z českých sportovců zlatou medaili? (ANO 1, NE 2)?" odpovídejte číslem 1 v případě, že si myslíte ANO, v případě, že si myslíte NE, vložte do políčka pro odpověď číslo 2. U výsledků hokejových zápasů odpovídejte také čísly a to bez mezer, tedy např. 6:2 (číslo, dvojtečka, číslo bez mezer). POZOR - špatně zapsaný tip nebude uznán!

Redakce si vyhrazuje právo tipovací příležitost zrušit, například z důvodu zrušení závodu kvůli nepřízni počasí.

Pro tři soutěžící s největším počtem bodů máme připraveny věcné ceny. Vítěz získá sportovnín náramek měřící čas, puls, kroky atd., další dva soutěžící pak knižní ceny. V případě zisku shodného počtu bodů rozhodne o vítězích los.

V olympijské tipovačce se zaměříme především na české reprezentanty a samozřejmě na disciplíny, kde lze očekávat zisk některé z medailí. 

Tak neváhejte, zkuste si i vy olympijskou tipovačku.Tipovat můžete už nyní na tomto místě.

 

 

Kvíz i60 - 5. týden

Tento týden budeme relaxovat v lázních. České lázeňství je tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.