Jak to dopadá, když se matky zamilují do svých dospělých synů

Mladík na foto se mi jeví, jako zralý tři-pětatřicátník a paní, pokud je to maminka, tak jí na létech přidávají bílé vlasy v jednoduchém účesu. Jak asi budou vypadat dnešní pětatřicetileté mladé maminky za 30-35 let.

Jak vypadá správná maminka?

Jen malá poznámka ta paní na fotce vypadá jak babička a ne matka dospělého muže.

Syny nemám a dcery jsou daleko a samostatné. Víme o sobě, ale žijeme si své životy. Nikdy jsem neměla potřebu plést se jim do života a ony by si do něho ani mluvit nedaly, jsou po matce. :-)

A tuhle znáte? To se takhle potkají dvě paní: Ahój, jak se máš a co děti? Ále ani mi nemluv, moc jim to neklape, co já se do nich namluvím! A co tvoje děti? No, copak holka, ta se dobře vdala, ten její jí se vším pomáhá, o děti se umí postarat, no má se s ním dobře. Ale kluk ten se blbě oženil, co té svojí doma nepomůže, to sama neudělá a představ si i děti hlídá, aby mohla rajzovat.

Je to smutná pravda. Moje přítelkyně má starší dceru a mladšího syna. Oběma mluví do života, i když každému jinak. Vdané dceři vyčítá, že se s mužem nerozvedla a synovi do nedávna říkala jeho dětskou přezdívkou Panenka. Syn je vdovcem, je mu 49 let a maminka mu vaří téměř zadarmo, chodí mu mýt okna do jeho bytu, přestože je jí 75 let. Dceru nemá ráda, protože jí neposlechla.

Myslím, že nejlepší je nemluvit do života ani dospělé dceři ani synovi.

Proč je tak rozdílný postoj ve vztahu matka-syn , matka - dcera. Když je vdaná dcera často u matky, nebo matka u dcery je to bráno úplně normálně a zeť se přizpůsobí většinou, dokonce jsou i případy že si s tchýni rozumí, někdy až moc. Když ženatý muž by byl tak často u matky, nebo ona u něho, hned je to nenáviděná tchýně, která žárlí na snachu a naopak. A mámy dokáží dělat své dceři, nebo synovi pomyšlení a oni to využívají. Mám 3 syny , všichni si žijí samostatně s partnery, ten nejmladší se ženil v 34 a byla jsem šťastná, že jsem se zbavila péče . To nemyslím zle, jen je dobré když mladí již žijí svůj život podle svého a rodiče též. Vzájemně si pomoci , když je zapotřebí . Matky a jejich děti dospělé ať syn či dcera pokud neumí žít bez sebe, to je pak špatné.

Jsem ráda,že ani jedna z mých dcer,nemá tzv. mamánka.Musela by určitě vše dělat podle maminky....

Vnímala jsem z vnějšího pohledu 2 takové případy - jeden v Karlíně, kde jsem pracovala, druhý v Bohnicích. Vždy se jednalo o poměrně starší matku, která chodila se synem, ať už nakupovat nebo na tramvaj či autobus. Těch synů mi bylo upřímně líto. Když pak matky zemřely, bylo těm mužům možná 35 - 40 let, ale v obou případech jsem je však později nezaznamenala s partnerkou. Pokažený život. Nejhorší je, když si některé ženy svým synem opravdu nahrazují manžela, nemám na mysli přímo incest, ale stačí do společnosti.