Láska kvete v každém věku - a nevěra také

Velmi krásně napsaný článek, děkuji za jeho vložení.

Nejhodnotnější vztah zažívám až nyní. Trvá již deset let. Láska přerostla v přátelství. Máme podobné záliby, máme k sobě úctu a vyhovuje nám, že se vidíme občas. On i já potřebujeme svobodu, lépe řečeno čas na své vlastní záliby. Dokud žil můj manžel, tak říkával, že jeho láska ke mně zraje. Nechápala jsem to... Nyní ano, protože je můj vztah k mému příteli srozumitelný, "zraje".

Někdy je to opravdu složité a zkrátka výhody setrvávání v takovémto vztahu převyšují nevýhody.

Nevím, naštěstí jsem tímhle neprošla. Ale vím, že ženy bohatých mužů, které žijí v přepychu se toho luxusu nevzdají. Ale je to až takový luxus?

Nedovolím si hodnotit, natož "hodit kamenem". Kdysi v našem příbuzenstvu měl muž kromě manželky dlouholetou druhou partnerku. Manželka to snad i věděla, ale nijak neřešila. Když po letech zemřela, muž si tu druhou ženu vzal. Bylo jí v té době asi 57 let a byl to její první sňatek. Určitě ale nikdo z nich dvou nečekal na něčí smrt.

Láska má...Kdo ji nezná,at to zkusí.....

Vsechno je v rukach osudu, co se ma stat stane se.

Myslím, že je málo takových žen, které by snášely několik let nevěru. Ale znám takovou. Manžel ji celou dobu oprašoval, byl pozorný, všímavý, ideální muž. Ale nesměl jít- jet někam sám. Dnes bez sebe neudělají krok. Krásný vztah, ale až prodělali oba rakovinu a je jim přes 70 let. Ale naopak znám paní, dnes 83 let, ta se rozvedla v 65 letech, a říká, že to byl její nejlepší krok v životě.

Opravuji ... bez mučení ...

Přiznám se bemučení - dlouholetý vztah svého partnera (tedy nevěru, jakou popisuje v článku paní Anna) bych nedala. Chápu, že při 2 dětech je to složité, Anně šlo zřejmě i o finanční stránku, ale neumím si představit, jak bych s ním dál sdílela společný život. Těším se, že se k článku vyjádří i muži.