Foto: autorka

Pranostiky – roční období I

23. 3. 2020

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.2 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 24.3.2020 23:22

Věrko, také jsem jich spoustu neznala.

Naděžda Špásová 24.3.2020 16:00

Věrko, pranostiky jsou bezva, fechrování jsem nenašla, ale asi to bude něco na nebi, možná padání hvězd, vzhledem k té kometě. (ʘᴗʘ✿)

Irena Mertová 24.3.2020 12:05

S tím vlakem jsi mi připomněla, jak na dovolené, když byl slyšet, druhý den pršelo.

Hana Nováková 24.3.2020 12:03

Věrko, to bude mít maminka radost. I já vám děkuji, pranostiky miluji a v těchto dnech je takového to čtení zapotřebí

Věra Ježková 24.3.2020 09:30

Děkuji vám. Obecně známé pranostiky jsem neuváděla záměrně.

Dana Puchalská 24.3.2020 08:17

To jsou moc pěkné pranostiky. Ano, některé jsem vůbec neznala. Děkuji. A slovo fechrování je moc zajímavé. Budu pátrat, co vlastně znamená.

Alena Tollarová 23.3.2020 21:22

Napadlo mě, že jsem vlastně sluku ani kukačku nikdy neviděla.

Soňa Prachfeldová 23.3.2020 19:11

Už abychom slyšeli hlaholit zvony.

Anna Potůčková 23.3.2020 19:01

Spoustu z nich jsem neznala!

Martina Růžičková 23.3.2020 18:43

Pěkně to měli naši předkové vysledované a popsané.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová