Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Irena Mertová
30.3.2020 12:01
Děkuji za komentáře i rady.
Libore, takhle z velké dálky to vypadá lépe, ale chudoba tam byla veliká... a soudržnost tedy taky :-)
Jana Šenbergerová
28.3.2020 20:05
Šikovný dědeček a moc hezká památka na něj. Také jsem si nejdřív četla z originálních listů.
Alena Tollarová
28.3.2020 19:43
Ireno, nečetla jsem článek, ale přečetla si rovnou originál. Je to milé, číst úhledné písmo. Zkusila bych aspoň originál oskenovat, třeba naše jednoduchá domácí tiskárna umí i skenovat. A když zajdeš někam, kde skener mají, určitě Ti to udělají.
Eliška Murasová
28.3.2020 17:57
Ireno, moc zajímavé vyprávění. Můj tatínek byl ze13 dětí nejmladší, nejsou žádné dokumenty, byli velmi chudí, nejsou ani žádné fotografie. Před časem jsem do ostravského muzea dávala fotografii hornických dětí, kde byla i moje maminka. Oni mi ji naskenovali, ještě dali i na moji flešku a vrátili orginál. Byli rádi, že mohou použít jako dokument. Možná bys to mohla taky tak zkusit.
Jitka Hašková
28.3.2020 15:18
Krásné vzpomínky na dědečka.
Irena Mertová
28.3.2020 13:26
A děkuji za komentáře :-) .
Časem zase něco sem dám, až se to bude hodit.
- A Ivano, omlouvám se, že jsem vám tykla - a nechcete si tykat? :-)
Irena Mertová
28.3.2020 13:23
Ivano, máš pravdu, krása - a je toho hodně, vše v takovémto provedení. Děda to psal před 50 lety na kvalitní papír, ale žloutne, napřed byl ve vlhém bytě a teď v paneláku - bojím se, jak dlouho vydrží. Chtěla bych to uchovat pro děti a vnoučata, nechat někde vytisknout (ale tak jak to je, ne že bych to přepisovala), ale rukopis nechci dát z ruky. Třeb někdo poradí?
Marie Měchurová
28.3.2020 12:59
To už jsi dnes nedovedeme ani představit - tolik dětí. Čím víc je kolem nás spotřebičů, pomocníků v domácnosti, jednorázových plen a podobných vymožeností, tím víc je výchova potomků náročnější. Hodně maminek končí u psychiatra nebo začne pít. Ty naše babičky to byly aspoň pořádné ženské a dědečci se museli pěkně ohánět aby tolik krků uživili …. Krásná vzpomínka ...
Dana Puchalská
28.3.2020 12:30
Jedním dechem a slovem píšu k r á s a.
Alena Vávrová
28.3.2020 12:07
Tak to máš, Irko, krásnou památku! Můj dědeček také krásně psal až do konce života a bez chyb.
Načíst starší příspěvky