Foto: autorka

Jak jsem pekla amarouny

29. 3. 2020

Můj příběh

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(4.9 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jindra Hubačová 30.3.2020 08:57

Chudák vnoučkem a babičku lituji též, ale Alenciny "Amarouny" jsem si stejně vychutnala.Diky, Ali!

Naděžda Špásová 29.3.2020 18:41

Chudáček malý, hlavně, že se mu nic nestalo. Piškotové těsto neumím, zkoušela jsem ho snad jen jednou. Dobrou chuť. :-)

Eva Mužíková 29.3.2020 18:22

Upekla jsem piškot, prořízla, naplnila máslovým krémem a aby to byla bomba, navrch nakladla meruňky. A celé zalila TEPLOU !!!! ovocnou želatinou.... Jasně, náplň vytekla po stranách a celá dobrota letěla ke slepicím do výběhu:((((( Pořád se člověk učí... Dobrý článek Alenko.

Irena Mertová 29.3.2020 17:46

Hlavně že chutnalo :-)

Jitka Hašková 29.3.2020 17:31

Maléry se při vaření a pečení stávají. Dobře jsi to vyřešila.

Dana Puchalská 29.3.2020 17:18

Ano, maléry jsou při vaření někdy i k smíchu. Když jsem pekla svůj první koláč s jahodami, tak se dal konzumovat pouze lžící. A já nad ním brečela. Takže byl sypací a ještě slaný. A Amarouny přeci dělali v českém seriálu Návštěvníci.

Eliška Murasová 29.3.2020 17:05

Došly mi buchty, zítra upeču svoji oblíbenou jabkovou, takže ted bych si s radosti dala Tvé amarouny.

Elena Valeriánová 29.3.2020 16:35

Mně je líto posla, určitě v něm byla malá dušička. Ale babička to zachránila. A jako vždy napsala pro nás pěkný článek pro pobavení. Ali, když dovolíš, přidám jednu historku. Měli jsme na návštěvě dceru s vnoučaty. S vnučkou přijel i její přítel. Podávala jsem oběd, vnučce jsem nesla talíř jako poslednímu u stolu. A nevím, jak se mi to podařilo, přesně nad jejím prostíráním se mi talíř zvrhnul. Chvilku bylo absolutní ticho a pak huronský smích šesti hrdel. Stalo se.

Hana Rypáčková 29.3.2020 16:32

Amarouly říkám zákuskům, které nedrží pohromadě a musejí se jíst lžicí. Bývají dobré...Třeba i drobenkový koláč..

Anna Potůčková 29.3.2020 16:16

Ali díky za rozesmátí. Dokáži si to živě představit všechny ty trable, které se přihodily. Ale hlavně že zřejmě chutnalo!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová