A čápům je to jedno

Tady můžu zvedat hlavu jak chci, čápa neuvidím. To bych musela jet do Holešova, kde na komíně jsou. Za to tu ale ve výšce vidím sousedovic holuby a také hrdličky. A dokonce občas tu krouží nad našimi hlavami nějací ti dravci - les je tak 2 km vzdálený. Všem zminovaným ptákům ale tu volnost závidím. Už abychom ty roušky mohli všichni sundat a mohli b jsme si vzájemně věnovat naše úsměv, které pod rouškou vidět bohužel nejsou.

Hani, u nás už jsou také dva čápi na hnízdě :-) Zvedla jsem hlavu :-)

Zuzanko já jim trochu závidím, že žijí šťastně a bez omezení, Jsem ráda, že jsem tu hlavu zvedla a že život pokračuje jak má alespoň v té přírodě.My jsme nyní tu volnost ztratily, ale tu naději doufám ne.

Haničko, jsou naštěstí i tací, kteří už hlavy zvedají. Když si koukají pod nohy, stejně je to neuchrání před zakopnutím. Myslím, že čápům a celé přírodě to jedno není, že nám naopak ukazují svým příkladem, jak dál.