Nejoblíbenější zvíře
Foto: autorka

Nejoblíbenější zvíře

1. 4. 2020

Mé nejoblíbenější zvíře? Zjistila jsem, že je to pro mne velice obtížný úkol. Začnu teda tím, co nebo spíš koho ze zvířecí říše opravdu nemusím, koho fakt nesnáším a nemám ráda.

Hady. https://www.i60.cz/clanek/detail/14623/ofidofobie

Potkany, krysy, nutrie.  A taky myši. A šváby. A … raději stačí.

V zoologické zahradě obdivuji především žirafy a antilopy. Ale s těmi se potkám jen málokdy.

Na svých toulkách jesenickou přírodou jsem měla mnohokrát štěstí potkat srnce nebo srnu. Je to nádherný zážitek, a pokud máte to štěstí, že vás zvíře nechá přijít docela blízko, je to prostě úžasné. Srny mají krásné velké oči, které na vás upírají sice s nedůvěrou, ale dokáží s člověkem navázat oční kontakt. Nedýcháte a jen tiše našlapujete pokud se srna pase, jak zvedne hlavu - zmrznete na místě. A tak se posouváte krok za krokem, potichu, bez dechu.

Ano, srna jednoznačně patří k mým nejoblíbenějším zvířatům. Možná i proto, že se čas od času nechá mnou pěkně vyfotografovat.

A co takhle ptáci? V ptačí říši zřejmě nemám vyloženého neoblíbence. Mám je ráda všechny pro tu jejich ostražitost, schopnost vznést se do výše mávnutím křídel, tajemnost. Ano, jsou pro mě tajemní. Takový čáp urazí stovky, možná i tisíce kilometrů, aby přistál na komíně staré pekárny. Chleba už mu tam dávno vonět nemůže.

Už týden lovím záběr malého bleskurychlého ptáčka – červenky obecné. Co to dá číhání, upínání zraku do větví stromů a zaostřím – a frnk, v záběru je jen prázdná větvička. Nezlobím se, jen si říkám, tak příště, milá moje.

Mezi mé nejoblíbenější ptáky určitě patří labutě. Labutě velké, jež hnízdí už roky na mém oblíbeném Zlatém jezeře ve Zlatých Horách a třeba tuto neslanou nemastnou zimu ani neodlétly přezimovat jinam. Labuť je moje velká favoritka.

Jsou to tak krásní a vznešení ptáci. A jsou tak fotogeničtí. Načechrají svá peříčka a kolíbají se na modré hladině jezera, blíž a ještě blíž ke břehu. Stojím v úžasu a mačkám spoušť a modlím se, aby alespoň jedna fotka byla z těch „ách“! Někdy se to podaří, velkou roli zde hraje světlo, které se odráží od hladiny, a nebo chcete-li to pověstné fotografické „Dobré světlo.“  

Je mnoho opeřenců, kteří mi neustále unikají – ledňáček říční a nebo obyčejně neobyčejná sojka obecná, kříčící a žalující ve větvích stromů. Ale ano, už se mi je podařilo vyfotografovat, ale pořád to není ono. 

Letos jsem měla štěstí, alespoň já to za štěstí považuji, vyfotila jsem, sice docela z dálky, dva jeřáby popelavé.

Ve výčtu svých zvířecích oblíbenců bych mohla pokračovat hodně dlouho.

Třeba volavka popelavá, žlůna šedá, veverka obecná, liška obecná …

Já vím, že to není žádná exotika, ale přiznám se, že mám raději zvířata, která mohu potkat na svých každodenních toulkách.

Pojďte se na některá podívat do mé galerie.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Překrásné fotky. Díky za íčko, že tu Elenko jsi.
Lenka Hudečková
Elí, krásný článek, ale ještě hezčí fotky srnek, čápů i dalších ptáků...Jsi umělkyně pro mě. Díky za potěchu duše :-)
Jan Zelenka
Fotogalerie je parádní.
Martina Růžičková
Láska k přírodě a fotografování se krásně doplňují. A tento článek je toho důkazem. Přeji dobré světlo a plno dalších krásných setkání s přírodou a jejími obyvateli :-)
Marie Seitlová
Elen, myslím, že se u tebe dá říci, že máš ráda přírodu a s kým se s této říše potkáš, tak máš radost a je to objekt k focení. Umíš se koukat a v pravou chvíli stisknout spoušť. Jen tak dál.
Eliška Murasová
Eli, je to radost, je to krása.... Nesnášíš potkany. Představ si, my měli dobrovolně doma, Tom si donesl Šimurku.Stala se naším oblíbencem, nikdy předtím bych tomu nevěřila. Byla inteligentní kamarád, se smyslem pro hru, nasmáli jsme se, a když jsme se po víkendu vraceli z chaty, ona vše vypito a sežráno, Tom nabídl ruku k pohlazení a druhou s jídlem. Ona se vždy rozhodla pro hlazení, pak teprv žrádlo....
Alena Tollarová
Krásné vyznání doplněné krásnými fotkami. Bydlíš v požahnaném koutku naší země a je vidět, že její dary dokážeš využít jak se patří. Taky mě baví slídit očima, ale srnky v okolí vidím vždy jen z opravdu velké dálky, labutě sice na Labi jsou, ale jak člověka vidí, hned se přihrnou a čekají na rohlík a to nejsou zrovna fotogenické pozice, veverky snad u nás nejsou vůbec a tak dále a tak dále. Akorát vím, kde je zaručeně vždycky vrabčí sněmování a těm teď uřízli jejich (i moje) oblíbené větvičky. Přijde mi, že sněhule jsou si s nimi docela podobné. Těším se na Tvoje další úlovky.
Marie Novotná
Vše bylo řečeno. SUPER.
Naděžda Špásová
Elen, to je paráda, více není, co dodat. (ʘᴗʘ✿)
Marie Faldynová
Krásné fotky a milý článek, děkuji!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.