Vlci aneb Víc než obliba

Jako malá jsem opakovaně četla knížku Vlčí stopou, kterou táta dostal zřejmě jako malý kluk. H. M. Batten v ní působivě líčí osudy vlka Svita a jeho smečky v kanadské divočině. Tehdy získali vlci moje sympatie. Ty teď při zprávách o potrhaných ovcích poněkud utrpěly...

Zuzko, máte krásnou zálibu, vlci jsou majestátní zvířata, která si střeží svoji smečku a tak nějak i svoje nitro. Rozhodně nejsou zákeřní, jsou to šelmy a tak to mají zakodované. Ti polární jsou nádherní a ti plyšáci jsou zase na potěšení. Každý máme své, stejně tak, jako každý má svůj život...

Musím přiznat, že vlk zrovna nepatří k mým oblíbeným zvířatům. Ale jaký by to byl svět, kdybychom byli všichni stejní? Nevěděla jsem o Tvé oblibě vlků. Vlka měli v Zooparku Chomutov. Do výběhu vedl pro děti tunel a ze skleněné kopule uprostřed se děti mohly na vlka dívat. Tehdy asi 4-5 vnučka byla úplně fascinovaná. Vždycky se hned u vchodu na vlka ptala. Až jí jednou paní pokladní řekla, že vlk už byl starý, nemocný a už tam není. Obrečela ho.

Díky, už jsem si to vyhledala.

Moc pěkný článek, vlci i vlčaci se mi také líbí.

O ničem konkrétním jsem neslyšela. Když mi dáte tip, ráda to udělám.

Opravdu neobvyklá záliba. Vlci mi nijak nevadí, pokus jsou v knize nebo v televizi. Ze skutečných mám převeliký respekt.

Zuzko, tohle je moc pěkné vyznání. A zajímavá záliba.

Tady u nás již několik lety vlky máme, zajímá mne to, tak chodím na občasné přednášky jednoho pracovníka CHKO Kokořínsko, který má jejich problematiku na starost a promítá nám i záběry z fotopastí. Ale také mám respekt.

Tak to je tedy sbírka. Hezké vyprávění Zuzko. Také jsem na doporučení Hanky R. přečetla knížku T.A. Vlčí stopy. Jsou v ní nádherné fotky. Hned jsem Zuzce volala a ona i tuto má..