Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Dana Puchalská
11.5.2020 08:05
Nikdy bych nikomu nedarovala pejska bez jejich výslovného přání. Myslím, že by to bylo ode mne víc než nerozumné. Zažívám to den co den u nás v domě. Ten pejsek tam celý den vyloženě naříká a je mi ho vyloženě líto.
Věra Halátová
10.5.2020 19:58
Nic proti psům nemám, ale ve svém osobním vlastnictví ho nechci. Nikdo z příbuzných by neměl tak pošetilý nápad, věnovat mi psa. To bych jako dar nepřijala. Známá paní má doma čtyři kočky a jednoho psa. Vzdálit se z domu může maximálně na jedno odpoledne a to v létě, když mohou být zvířata venku na zahradě. V zimě je tato žena stále doma se zvířaty. Na nějaký výlet na dva nebo více dnů, to u ní nepřichází v úvahu. Ne. Nechci.
Dana Hošková
10.5.2020 17:00
Před 11 lety jsem si přivedla z útulku trpasličího jezevčího. Je to pes nadmíru vděčný, milující a oddaný. Ačkoliv je mu cca 14 let, je stále čiperný a miluje procházky. Ovšem je tu i docela závažný problém: jsem turistka. Pravidelně vyrážím s kluby turistů na víkendové výlety. Pejsek nevydrží celý den bez venčení. Musím prosit o pomoc syna nebo přítelkyni. Nemůžou úplně vždycky. Pokud chci vyjet někam na týden, je to problém ještě větší. Mám tu nešťastné a tesknící zvíře. V době, kdy jsem si psa pořizovala, nebydlela jsem sama. Rozhodnete-li se pro psa, budete mít skvělého parťáka. Zvažte ale, máte-li ho komu svěřit, pokud se rozhodnete někam vyrazit.
Ján Zábranský
10.5.2020 16:15
Omezit si psem svobodu a nezávislost v pozdním věku, tak takovou tragedii si nezpůsobím.
Hanz Jirak
10.5.2020 14:15
já mám dva. Čivavu a Retrivera. mají oba ještě tak 5 let. co bude potom nevím. natáhnu bačkory a kdo se bude starat. toť otázka
Jana Šenbergerová
10.5.2020 13:46
Je příjemné pohladit si pejska, ale raději si pohladím cizího. Nejsem z rodu páníčků. :-)
Danka Rotyková
10.5.2020 12:59
Dobrý článek ... a nejdůležitější věta je ta poslední, takový dárek by neměl být překvapením. Pejsek je určitě bezpodmínečná láska, ale také velká starost. Něco jiného je to v domku se zahrádkou a něco jiného v bytě ve vyšších patrech.
Marta Novotná
10.5.2020 12:42
Pořídit si psíka na důchodový věk není příliš rozumné, pokud už nemáme zkušenost s chovem.
Navíc jak píše Hana Šimková , počítat s tím,že člověk zanechá břemeno pro pozůstalé, a to nemluvím o traumatu opuštěného zvířátka.
Hana Šimková
10.5.2020 09:54
ČLOVĚK ALE MUSÍ BÝT SOUDNÝ A VYBÍRAT PEJSKA PODLE SVÉHO VĚKU, ABY PAK PEJSEK NEZŮSTAL SÁM