Foto: autorka

Jak jsme putovali kolem Labského náhonu

8. 6. 2020

Asi dva týdny po vyhlášení nouzového jsme se s manželem na sebe dlouze a významně podívali a řekli si, že takhle to dál nejde. Byli jsme zavření doma celé dny a zvítězila v nás potřeba jít ven, na vzduch, dýchat, chodit, hýbat se. A hned jsme vymysleli strategický plán.

Můj příběh

Autor: Vladislava Dejmková

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marta Nosková 8.6.2020 11:04

Vlaďko, bezva tip na pěší výlet doplněný již tradičně krásnými fotkami.Díky.

Marie Seitlová 8.6.2020 10:43

Vlaďkou je to krásné putování, tento kraj trošku znám. Ráda chodím kolem Labe v Žirči. Je tam i altán, kde se dá poslouchat i sledovat tok řeky.

Věra Ježková 8.6.2020 10:13

Vlaďko, putovali jste krásně. Parádní fotky.

Dana Puchalská 8.6.2020 09:55

Vlaďko, budu se opakovat ale to nebude určitě vadit. Zkrátka a dobře.... Je tam u Tebe moc krásně.

Marie Měchurová 8.6.2020 09:22

Děkuju za článek. Labe známe jenom od Kolína do Děčína. Jezdíme tam často vlakem za dcerou a její rodinou. Občas vystoupíme a jdeme se pokochat - třeba v Mělníku, nebo Litoměřicích. Je to zajímavá řeka po celé její délce. Nejkrásnější okolí má od Litoměřic do Ústí. Škoda, že nevyšlo plánované setkání "íčkařů" v Litoměřicích a večerní plavba po této krásné řece.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha