Foto: archiv autorky

Setkání s Libuškou a Jindřichem aneb "Úsměvy od ucha k uchu"

12. 7. 2020

Můj příběh

Autor: Eva Mužíková

Hodnocení:

(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Irena Mertová 12.7.2020 11:40

Pohodové fotky, pohodová básnička, prostě pohoda :-)

Věra Ježková 12.7.2020 11:14

Děvčata, sluší vám to. Libuško, Jindřich je sympaťák. :-)

Marie Seitlová 12.7.2020 11:13

Veselé setkání, krásné fotky. Užili jste si to a to je fajn. Veršování nemá chybu.

Alena Tollarová 12.7.2020 10:55

Smích je koření života. A koukám, že jste ho použili dost :)

Libor Farský 12.7.2020 10:47

Škoda, že neumím dát víc než 5 *

Zuzana Pivcová 12.7.2020 10:44

Moc jsem se pobavila a všem vám tuto veselou návštěvu přeji.

Naděžda Špásová 12.7.2020 10:16

Evi, myslím, že jsi to vyjádřila naprosto přesně. Sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo. Hezky jste si to užili, fotky jsou super. :-) (ʘᴗʘ✿)

Soňa Prachfeldová 12.7.2020 08:50

Jak jinak, než že prima , smích a humor je koření života.

Dana Puchalská 12.7.2020 08:33

Evi, skáčou mi hvězdičky. Proto přidávám tady*****

Dana Puchalská 12.7.2020 08:31

Paráda. Pobavila jsem se.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha