Foto: autorka

Podél Vltavy směrem k Svatojánským proudům - zastavení první: Přehrada Štěchovice

18. 7. 2020

Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 21.7.2020 20:53

Měli jste na procházku počasí, které opravdu dodalo fotkám úžasnou atmosféru. Moc se mi líbí.

Jitka Hašková 19.7.2020 10:01

Tam je krásně, tam to znám. Několik let jsem jezdila na Hradištko.

Jana Hošková 19.7.2020 08:40

Jsem ráda, že se vám fotoreportáž z našeho krátkého výletu líbila ! Fotky byly podbarveny tmavými mraky, mezi kterými místy prosvítalo slunce, byla to opravdu zajímavá atmosféra. K ní přispíval i krásný klid, který tam panoval, přerušovaný ovšem pouze občasným křikem vnoučat, která nejvíc zajímal šílený běh z kopce od přehrady... :-)

Soňa Prachfeldová 19.7.2020 07:34

Krásná příroda, voda dělá divy , fotky bezva.

Jana Šenbergerová 18.7.2020 18:00

Na fotografiích je zachycena pro mě magická atmosféra. Tudy bych se ráda prošla.

Marie Měchurová 18.7.2020 17:19

Tak tento krásný kout naší země mi doposud uniká. Ještě to ale můžu napravit, není všem dnům konec. Děkuju za krásné fotky i pozvánku.

Dana Puchalská 18.7.2020 16:28

Je tam opravdu krásně. Jeden čas jsem jezdila ke známým do Skochovic.

František Matoušek 18.7.2020 15:55

Hezká fotogalerie. Ani se nechce věřit, že dneska ještě něco takového existuje.

Zuzana Pivcová 18.7.2020 13:08

Vltava je krásná, ale v Týně, kde momentálně jsem, to už dávno není proudící řeka, protože až sem zasahuje konec Orlické přehrady. Moc ráda vzpomínám na dokumentární cyklus o Vltavě z Národního filmového archivu s panem Čáslavským.

Jan Zelenka 18.7.2020 11:30

Údolí Vltavy je krásné a určitě stojí za větší výlet.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha