Voda je daleko dražší než...

Děkuji Vám všem ze srdce moji milí za vaše dobrá slova a vzpomínky*

Pro Evičku M. U nás v dětství se také využívala voda po koupání všech do poslední kapky - namáčelo se v ní také prádlo* - to si už dnes asi ani nikdo nedokáže představit...?

Bydleli jsme na vesnici a pamatuji si,že moje práce byla nosit od studně na dvorku ve vědru vodu a v jiném vědru se vynášela voda na hnůj.Koupali jsme se zrovinka v takové plechové vaně jednou za týden a postupně od nás dětí po rodiče.To si dnes vůbec neumím představit.

Článek mi připomněl prázdniny na chatě u tety. Tam se voda na pití nosila ze studánky a voda na praní a mytí z potoka. V potoce jsme se zkoušeli plavit v neckách, jednou jsem zažila i to, že se potok rozvodnil a vylil na louku před chatou. Také se snažím vodou neplýtvat, jsem vděčná za to, že nám zatím teče z kohoutků.

Hezké vyznání o vodě i o dětství.

Maruško, mé vzpomínky na šetření vodou v dětství a mládí jsou obdobné jako Tvoje. To už si dnešní mladší generace opravdu nedokáže představit. Děkuji.

Tímto hezkým článkem o vodě se mně vrátily vzpomínky na dětství. V létě jako malé děti jsme se v takové vaničce koupaly na dvoře než jsme si oblékly svá pyžámka. A pak si vzpomínám, že jsme se "čvachtaly" také v plastových bečkách - takový byl dříve domácí wellnes :-)

Moc krásné vzpomínky. A úvodní fotka je kouzelná. Děkuju.

Moc vám dékuji za vyprávění. I já jsem prožila sobotní koupel celé rodiny v takové plechové vaně. Bylo nás 6 a všichni jsme byli čistí. Vodou se neplýtvalo, protože to nebylo možné. Dodnes se chovám stejně jako před 50 ti lety.

Děkuji, Vaše vyprávění ve mně evokovalo mnoho podobných vzpomínek. Snažíme se neplýtvat vodou, jak to máme zafixované z dětství, ale to, že se ve městě používá pitná voda zároveň jako užitková, mě do budoucna děsí.